Musím přiznat , že zpočátku jsem měla problém se do knížky začíst. Je psaná trošku nezvyklým stylem, tak nějak vznešeně, ale myslím, že autor chtěl tímto stylem přiblížit dobu a společnost , ve které se kniha odehrává. Sledujeme příběh Stephana , syna bohaté vídeňské židovské rodiny, a jeho nejlepší přítelkyně, matematicky nadané Žofie-Heleny. Současně Truus Wijsmullerová pařevádí ohrožené židovské děti z Rakouska do Holandska. Pro Tante Truus, jak jí všichni říkají, je toto jejím posláním. Když se Anglie rozhodne, že bude přijímat ohrožené děti z Říše, Tante Truus odjede vyjednávat do Vídně. Zde dostane zdánlivě neproveditelné podmínky, přesto se rozhodne dopravit stovky dětí z Vídně do Anglie. Zde se příběh Stephana a Žofie-Heleny protíná s příběhem Tante Truus, ale ještě zdaleka nekončí. Kniha se odehrává od roku 1936 do vypuknutí druhé světové války a je na základě skutečných událostí. Musím říct, že po celkem složitém začátku, jsem se do knihy začetla a od poloviny jsem ji už nemohla odložit a často jsem se nedokázala ubránit slzám, především dojetí. Nenechte se odradit poněkud chladným a zvláštním začátkem knihy vydžte a budete plni emocí. Jednu hvězdičku musím strhnout , právě za ten těžký začátek.

Jak píše Danago-taky problém se začíst, je to psáno...no vznešeně...já bych to řekla otevřeně-NAMYŠLENĚ. Postavy namyšlené, což se ale stává často-lidé takoví asi před válkou byli, protože si ŽILI. Pořád nějaký aristokratouni bohatí, takže jako...ne. Takže postavy nesympoš a převážení dětiček se mě nedotejkalo.