Poslední obránci protektorátu

Velmi povedená, faktografická kniha, zabývající se velmi specifickou vojenskou jednotkou nazvanou Dobrovolnická svatováclavská rota (DSR). Češi byli totiž kategorickým příkazem Adolfa Hitlera jediným národem, kterému byla cesta do ozbrojených složek Velkoněmecké říše zapovězena. Jediná DSR, která byla zformována doslova na samém konci války a jejími řadami prošla necelá stovka mužů, vznikla pod patronací Němců. DSR však byla spíše paramilitární složkou Kuratoria. Proti jejímu vzniku byl i protektorátní politik Emanuel Moravec. V knize je mimo jiné i kapitola o Vládním vojsku, o Češích v německých polovojenských organizacích, nebo o mužích z Hlučínska a Těšínska, kteří sloužili v jednotkách Wehrmachtu. Kniha obsahuje bohatý ilustrační materiál. Na obálce je fotografie mužů z Oddílů zvláštního zasazení (ZZ - oddílů), o kterých se zde samozřejmě dočtete také. Doporučuji čtenářům se zájmem o druhoválečnou tematiku. Citace: U založení asistoval hejtman protiletecké policie Jaroslav Novák a ideové přednášky pro členy pořádal mimo jiné bývalý vlajkař Jan Nepomuk Pipota. Všichni jmenovaní se později stali příslušníky DSR. Pipota navíc patřil k hlavním zastáncům "říšské myšlenky", dovedené až do takového extrému, že Češi ve skutečnosti nejsou samostatným národem, ale jakousi poslovanštěnou odrůdou Němců.

Přečetl jsem si chutí. Jiří Plachý snad nevynechal ani jeden použitelný pramen, takže výtečně popsal jednotku i mužstvo. Zejména poválečné osudy příslušníků DSR byly někdy překvapivé, například kolik z nich hned v květnu 1945 nastoupilo do Revolučních gard.