Od Helen Fieldsové je to moje první přečtená kniha. A určitě ne poslední, plánuji číst i její známou Dokonalou sérii krimirománů. Poslední na řadě je super propracovaná detektivka z nevelkého ostrova Mull, ležícího daleko od Skotska. Případ ztracené dcery, který řeší kanadská soukromá vyšetřovatelka Sadie, je opředený mýty, legendami, dávnými rituály, které sahají daleko do historie ostrova. Trošičku rozpačitý začátek vyvážil nečekaný i dojemný závěr románu. Ten se mi tedy líbil moc !

Příběh i prostředí, do něhož Helen Fields zasadila dost příšerné zločiny, jsou mimořádně atraktivní. Děj se odehrává na skotském ostrově Mull, poměrně vzdáleném od pevniny. Místní komunita je poněkud odtržena od moderního světa, vládnou tu mýty a legendy, místní věří v čarodějnice... Příběh se dobře čte, je to napínavé a zamotané, konec je těžko předvídatelný. Je to ovšem hodně jiné, než autorčina série Dokonalé... Vyšetřování podivného zločinu a postupné odhalování tajemství rodiny zavražděné dívky se z určitých (ale ne moc přesvědčivých) důvodů nestanou zrovna prioritou místní policie. A tak - dosti nepravděpodobně - se pátrání ujímá kanadská (!) soukromá vyšetřovatelka Sadie, která je schopnější než kdejaký profík. Celou dobu jsem si říkala: jak to ta Helen umně spřádá, aby se tou ústřední hrdinkou za každou cenu stala právě ta trochu zvláštní Sadie. Kde jsou, sakra, ti schopní a chytří policisté? ... Taky jsem chtěla dát jen ty tři hvězdy, ale konec mě přece jen přesvědčil o tom, že to ta Helen docela umí...