Od knihy jsem čekala rady a tipy, jak pomoci dětské duši. Bohužel, těch je tam pomálu. Je zajímavá svým obsahem, dost podrobně vysvětluje vývoj a dozrávání mozku a psychiky adolescentů, vyvětluje proč se chovají, jak se chovají, seznamuje nás rodiče s mnohými nástrahami, které teď provází období dospívání, stejně jako se záklaními výchovnými styly/přístupy, ale postrádám více konkrétních rad, jak tomu předejít, co dělat když už taková situace nastane, jak mohu já jako rodič pomoci, než jen obecné - být bezpečným přístavem. A ještě jednu výtku bych měla - z knihy je dost cítit, že podle autorky je spouštěčem dětských potíží patologická rodina, rozvod, trauma, šikana, násilí atd...ale ono to tak vždy není. Přibývá úzkostných dětí z harmonických rodin, co s tím?

Kniha Pomoc dětské duši je koneçně knihou, která tu chyběla. Pravidelně se setkávám s dospívajícími a jejich trápeními. Po covidu se opravdu hodně změnilo, také s nárustem sociálních sítí a algoritmů, nových drog.... Umět komunikovat s dospívajícími a porozumět jejich potížím není jednoduché. Autorka o technikách zrcadlení, potvrzování emocí píše, jen myslím, že pro ty, kteří s tím nemají zkušenosti, nebo neznají tyto techniky, může jim to v knize trochu uniknout. Autorka krásně pojala i postoj k sebeubližování a popsala v knize celkově jak je to se zralostí mozku, dopaminem. Také se mi líbí postoje k tématům jako je gender diskomfort, není hned dospívající ve škatulce transgender, či témata poruch přijmu potravy a sebeubližování. Paní autorko, děkuji za tuto publikaci, tím, že s dospívajícími pracuji v rámci prevence, mohu říci k této knize...konečně!!!