Politická práva

Tak jsem se po letech vrátil k Molkově sérii (dosud bohužel nedokončené) o lidských právech. I politická práva jsou pojata formou rozsáhlého komentáře, v podobě poměrně střízlivého právně-filosofického základu obohaceného soudobou dogmatikou a, majoritně, judikaturou. Autor se pokouší pokrýt všechny dané úrovně politických práv, nesoustředí se tedy jen na Listinu, jde i do mezinárodních dokumentů a do úpravy zákonné, která je zde ostatně důležitější než v případě lidských práv, méně než v případě práv sociálních. Co do hloubky i pokrytí jsou stěžejní práva dvě. Sice svoboda slova a svoboda sdružovací. Člověka přitom z poslední jmenované nejvíce zaujmou politické strany a příjemně shrnutý příběh DS (ta rozhodnutí NSS jsou děsivě dlouhá a já nevím, zda na ně někdy najdu odvahu). Nejslabší je potom, z mnoha očividných důvodů, právo petiční. Sporná je pak kapitola o právu na odpor, v níž se neshodu na poměrně mnoha bodech, ale to je mým pozitivistickým a teleologickým chápáním daného institutu, špatně tam autor nepíše nic. Nepopírám, osobně nejsem fanoušek neustálého citování judikatury, ale vzhledem k tomu, že je to v tomto případě tak nějak součást žánru, jsem dost ochotný to autorovi prominout, Takže kniha je opravdu vynikající a stojí, myslím, za přečtení.