Pokoj mrtvých

Začátek byl zajímavý, okamžitě jsem se chytla, poté bylo pár stran kdy se mi to táhlo. Nicméně to se naštěstí po chvíli prolomilo. Opět to byla jízda. Hlavní hrdinové Vigo a Sylvain byli uvěřitelní. Krásně ukazané emoce a rozdílné povahy. Na jednu nehodu a každý reaguje jinak. Policistka Lucie mi ale prostě neseděla a to po celou dobu knihy. Takovou postavu jsem snad ještě nezažila v detektivkách. Vůbec nespala. Dvojčata malý, přesto se hrabe v případu mezitím, co oni spíani to její vyšetřování se mi nezamlouvalo. Pak jsou tu tajemné bytosti, které unáší zvířata a děti a preparují je. Kdo za tím stojí? Nastává část, kdy mě opravdu začíná mrazit. Vigo a Sylvain si nechají výkupné. Ale nejde po nich jen policie, ale i samotný vrah. V tomto bodě je všechno v pořádku. Kniha je napínavá, čtivá, musím číst pořád, knihu nemůžu odložit. A co mě trochu zklamalo, já nějak nepochopila proč. Motiv vraha. Tak netuším, jestli je to jen mnou nebo je nás víc čtenářů. Ale doufám, že nejsem jediná komu nesedl konec? Co to mělo být? Myslím úplný konec, vyprávění Lucie a epilog. Obojí bylo jak nastavovaná omáčka. Celé jídlo (knihu) to zkazilo a jdu tak o jednu hvězdu dolů s hodnocením.

Celkem slušná detektivka, která se šikovně tváří jako temný thriller. Zločin je totiž víc než děsivý a autor si umí díky živé popisnosti pěkně pohrávat se čtenářovou fantazii. Ale zápletka je možná až příliš komplikovaná, motivy jednotlivých aktérů lehce nedořešené a strážmistryně Lucie chvílemi oplývá vědomostmi a kombinačními schopnostmi na hranici věrohodnosti. Hlavní motor vyšetřování, který všechny žene kupředu v závodu s časem nakonec zůstane úplně bez povšimnutí a konec samozřejmě "nenápadně" láká na pokračování.