Poklad

To jsem si teda pošmákla! Přitom tento klasik vůbec nepatří mezi mé oblíbené, v raném mládí se mi zprotivil a neměla jsem chuť ani čas tento vztah napravit (Jirásek už s tím moc nezmůže, že). Ale souběh okolností mi přihrál do rukou tuto útlou knihu a jsem tomu opravdu ráda. Čtenář je hned na počátku vtažen do děje souběhem atraktivních událostí, příjezd sympatického doktora Kamenického do Potštejna, záchrana evangelíka na útěku, padouch abbé na scéně. Obtíže mi činila jedna z Jiráskových specialit, a to sice střídání úhlů pohledů vypravěče, přeskakování z jedné postavy na druhou. To už se dnes moc nenosí a úplně chápu proč. Na druhou stranu představa sáhodlouhých popisů, které se s autorovým jménem pojí, se nenaplnila vůbec. Ano, košatý jazyk a poetické opisy jak postav, tak krajiny, to vše jsem na stránkách našla. Ale k vyjádření čehokoli stačily jedna dvě věty, nic extrémně zdlouhavého. Jediné, kde se autor zdržel, byl „modlivý důl“, ale to mělo opodstatnění pro příběh. Těch postav se vyrojilo, řečeno slovy klasika, jak na orloji, tady Jirásek své pověsti dostál plně. Ještě ke všemu to byla sbírka příšerných charakterů. V té souvislosti si říkám, proč je tak oblíbené tvrdit, že jsou dnes lidi hrozní. Tohle bylo napsané před 150 lety, pojednává o době ještě několik století vzdálenější, a lidé tam nejsou o nic lepší než dnes. Skoro bych řekla, že horší. Jinak ale charaktery autor vystihl báječně, to zase ano. Ale asi největší předností je napínavý děj. Při dramatickém konci jsem knihu nedokázala odložit a představovala jsem si, jak zničující muselo být čekání na další číslo časopisu, v němž Poklad úplně poprvé vycházel na pokračování. Co se mi líbilo ale nejvíc a uznávám, že právě to může spoustu čtenářů odradit, byla staromilská, libozvučná a poetická čeština. Z žádné knihy jsem si nevypsala tolik úsloví a citátů jako z této: „stínem trudu zastřená tvář“ (to nevíte, jestli se máte smát nebo co), „muž suchých lýtek“, „Kamenický trna rozkoší i rozechvěn o svou nejdražší holubičku“. Já jsem si prostě labužila. Není to čtivo pro každého, ale rozhodně je to klenot.