Podej prst

Podej prst... Je to těžko k uvěření, ale toto je v pořadí již 40 pokračování ze série Případy Richarda Krauze... Nevím, kdy byl název série přejmenován, ale původně byl zde na Databázi knih název Naše město... Upřímně, je mi jedno, jak je série pojmenována, důležitý je pro mě obsah knih a ten je fantastický... K samotné knize... V úplném začátku knihy se podíváte na svatbu Oty Hanzela... Nemusíte se obávat, dlouho se tam nezdržíte... Richard Krauz odjíždí do nemocnice, kam byl převezen mladý muž z údajné dopravní nehody... Z dopravní nehody se však vyklubala vražda... Vražda může nezjištěné totožnosti... Brzy vyjde najevo, že zavražděným mužem je policista... Myslím, že jsem Vás nemohl nalákat více... Na knihách DD jsem si vypěstoval závislost... Závislost, které se nehodlám zbavit... Doufám, že série ještě řádně nabobtná... Líbí se mi, jak DD odlehčí vše policejním humorem... "Nezavoláme psa?" "Je na cestě." "A technik?" "Ten taky." "A k čemu sem tu já?" "Kdybych si nevěděl rady." "V tom případě jsem tady správně." U mě není nad čím váhat. Opět za 5 hvězdiček... Díl číslo 41 vyšel již ve slovenštině a má název Věštica, tedy v českém překladu Vědma, nebo Čarodějka... Moc se těším na brzký český překlad...

Už to tak bývá, že po poklidném začátku přijde rychlá akce a děj má spád. Počítáme schody do domu, víme co bylo na svatbě ale všechno do sebe zapadne a rozjede se to tak , že jsem četla , ne četla, hltala každé slovo .Není tu moc násilí , to se mi líbí . Ale lidská slabost a něco co má jen málokdo, totiž lásku a cit pro druhého , neuvěřitelné rodinné pouto ale každý si to bere po svém. Půl roku jsem čekala na český překlad / a další do sbírky /. Přečetla za tři dny a asi celkově 6 hodin. Na Věštkyni se třesu už ted.