Po západu slunce jsem si nedovedla ani představit o čem příběh bude. Tedy jasně z anotace vím, ale vůbec jsem nepředpokládala, že mě to tak strhne a bude se mi to tak líbit. Sela, která ráda byla o samotě, po rozvodu s manželem co jí srážel věčně sebevědomí, chtěla být neviditelnou. Což ovšem dost dobře nejde, pokud vlastní čerpací stanici. Ben bývalý voják, žije v horách a občas si zajede natankovat. Samozřejmě si všimne tiché ženy a to ho imponovalo. Nikdy nepoznal žádnou ženskou co by byla chvíli zticha, až na tuhle. Oba jsou překvapení když je to táhne k sobě, ale zároveň dělají, že o sobě neví. Až jednoho dne, řekne Sele, ať si nakoupí plno potravin a všeho co by mohla potřebovat tak na rok,, že zasáhne sluneční bouře a přestane jít elektřina. Sela si myslela, že se zbláznil, ale nedalo jí to, co když měl pravdu. Tím začal kolotoč plných událostí. V dnešní době si takovou situaci už nikdo neumí představit. Být bez vody, jídla, tepla, vše bereme jako samozřejmost. Po přečtení musím říct, že mi to stále vrtá hlavou, co kdyby.....

Pro mě opět skvělé čtení od Lindy. Tuto autorku mám moc ráda a často se k ní vracím. Vždyť ji taky už čtu přes dvacet let. Velice se mi zamlouvalo téma a myslela jsem si, že to bude podobné, jako její kniha Pod ochranou noci. Ale tento příběh byl trochu rozvláčnější. Nicméně i tak se mi moc líbil, jen bych knize klidně přidala více stran a propracovala více postavy. Konec byl na mě moc zrychlený. Těch špatných událostí tam samozřejmě bylo mnohem víc, ale autorka se o většině z nich jen zmínila v závěru. Škoda, škoda. Mohlo to být trochu více napínavé. Ale kniha mě nutila se zamýšlet nad spoustou věcí, které mě běžně ani nenapadnou a romantická linka se mi moc líbila, takže jsem velice spokojená. Doporučuji a hodnotím 4,5*.