Konspirační teorie, plochozemci… Pokud chcete pochopit, jak se okrajové jevy staly naší novou normou, tuto knihu si nutně potřebujete přečíst. Od roku 2015 dochází k velkolepému rozmachu staletého bludu, že je Země plochá. Stále víc lidí věří, že žijeme na planetě ve tvaru placky, kterou uzavírá pevná kopule a obklopuje stěží uvěřitelná ledová stěna. Jak to? Proč? V knize Plochá, nikoli kulatá planeta (Off the Edge) zkoumá novinářka Kelly Weillová přímou návaznost mezi dnešní dobou nakloněnou konspiracím, která překypuje nejen plochozemci, ale i stoupenci dezinformačních webů, a počátky teorie ploché země ve 30. letech 19. století. Dozvídáme se, jaké přirozené pohnutky stojí za těmito přesvědčeními: lidé čelící komplikovanému světu, který se vymyká kontrole, vždy hledají zákonitosti, jež by vysvětlily nevysvětlitelné. Tato psychologie se nemění. S nástupem jednadvacátého století se však změnilo něco jiného. Hnutí za plochou Zemi, podporované algoritmy Facebooku a YouTube, nabývá na síle. V knize Plochá, nikoli kulatá planeta, která je zároveň vyčerpávající historií tohoto hnutí i zásadním pohledem na jeho neuvěřitelnou současnost, se setkáváme s historickými postavami, jako byl podvodník z devatenáctého století, který teorii poprvé zpopularizoval, i s mnoha současnými dezinformátory, se kterými se Weillová seznámila, od maminek na mateřské dovolené přes odhodlané kreacionisty až po neonacistické rappery. Zjistíme, co a kdo obrací lidi k víře v dezinformace a co se děje uvnitř králičí nory. A dokonce se dozvíme i o muži, který se rozhodl letět do vesmíru v podomácku vyrobeném balonu poháněném raketou a jehož tragická smrt je stejně nesmyslná a absurdní jako teorie, kterou se rozhodl dokázat. V tomto pronikavém a silném příběhu o síle víry Kelly Weillová zkoumá, jak jsme dospěli do okamžiku polarizované reality, a vysvětluje, co se musí stát, abychom se mohli všichni zase vrátit na stejnou otáčející se kulatou planetu.