Plavec z Osvětimi

Asi jsem četla hodně dobrých knih za sebou, tak musela přijít nějaká, která mě zklamala. Miluji téma holokaustu a mám načteno doopravdy mnoho knih z období 2. světové války a stále mě ta hrůza zevnitř ubíjí a vážím si každé jedné knihy, která byla napsaná podle skutečného příběhu, protože nemůže být nic těžšího, než najít osobu, která tyto hrůzy prožila a je ochotna se, i když v myšlenkách, vrátit do tohoto bolestivého období ještě jednou. Bolí mě srdce za všechny, kdo tuto hrůzu musel prožít. A i když je utrpení vždy obrovské, tak ne každá kniha na toto téma musí být dobrá. Za mě byla tato kniha, bohužel, velká slátanina. Přeskakování z jednoho období do druhého, kdy to nebylo nijak označené. Nebyla jsem úplně vtáhnuta do děje a chvílemi jsem i nudila. (Vím, že je hrozně tohle napsat o tak závažném tématu, ale bohužel je to tak.) Na trhu je plno mnohem lepších knih na toto téma, takže pokud máte rádi holokaust a celkově 2. světovou válku, tak bych určitě sáhla po něčem jiném.

Další z příběhů o Osvětimi, tentokrát z pohledu židovského plavce, kterého semele i s jeho rodinou nacistická nenávist. Kniha je inspirována skutečnými osobami a událostmi, což by jí mělo dodávat hloubku a autenticitu. Bohužel ale musím přiznat, že pro mě to bylo čtení spíše nemastné-neslané. Samotný příběh má potenciál – vypráví o výjimečném talentu, který je násilně přerušen hrůzami holokaustu. Motiv sportu a přežití v kontextu koncentračního tábora by mohl být silným kontrastem, ale úplně to nevyšlo. I když se jedná o ne úplně typický námět, dalo se z toho vyždímat mnohem víc....