Petronie a Ptáčník

Skvělí rodiče, tedy hlavně tatínek - s maminkou se v tomhle příběhu moc nepotkáme, a taky antikvář pan Bumbrdle, ten má navíc úžasné jméno! Trochu nelogické je, když rodiče tří ztracených dětí své potomky ani druhý den tak nějak nehledají a pouze doufají, že se brzy objeví. A naopak výborné bylo povídání o ptáčcích všeho druhu, jejich zvuky i zvyky, a moc se mi líbily ilustrace: jednoduché, jakoby dětské, ale moc krásné; tak nějak asi malovala právě Petronie . . .

Sedmiletá Petronie miluje ptáčky a kreslení. Každý den chodí ptáčky pozorovat a zná tak jejich zvyky, ví, kde jakého ptáčka může najít a všechny se zaujetím kreslí. Jednoho dne si všimne, že se začínají ptáčci ztrácet a vydává se tak, spolu se svou partou, do strašidelné Staré čtvrti, aby záhadu vyřešili. Tato kniha mě okamžitě zaujala svou krásnou obálku a nádhernými ilustracemi. Po přečtení musím říci, že stejně nádherný je i celý příběh. Kniha je čtivá, milá, úsměvná i napínavá. Dobrodružná i magická. Petronie je správná sedmiletá slečna a má skvělou partu, kde všichni drží při sobě. V kapitolách se střídá ve vyprávění jak Petronie, tak i ptáčci a my tak více pronikneme do jejich světa. Seznámíme se tu s jednotlivými druhy ptáků, autor do příběhu skvěle zakomponoval jejich vlastnosti, to, jak se který ptáček chová. Ke čtení je úplně ideální vzít si k sobě i Atlas ptáků a dohledávat si jednotlivé druhy, jak vypadají. Knížku si rozhodně přečte i moje devítiletá dcerka i o rok starší neteř. Věřím, že budou obě stejně nadšené, jako já.