Paní Bovaryová

Porovnanie s Annou Kareninou je na mieste, aj keď mi Ema Bovaryová pripadala viac hysterická ako Anna. A tento román jednoznačne hodnotím na základe toho, že som čítala podobný román, ale oveľa lepší. Ema je ufňukanejšia, nerozhodnejšia, chaotickejšia a naivnejšia než jej ruská verzia. A pri doslove, keď si čítam o Gustavovi Flaubertovi ani sa teda nečudujem. Je nemilosrdnejší voči svojim postavám, menej filozofický voči ľudskej existencii, viac vecný, málo psychologický, no zároveň neskĺza tak do banalít, nemá také kvetnaté vety a na svoju dobu musel byť veľmi škandalózny spisovateľ. Lenže s jeho postavami som sa tak nezžila, prišli mi niektoré veľmi čierno-biele, nie také komplexné a tento štýl písania mi veľmi nesadol. Proste priemer... , keby som chcela byť veľmi objektívna a brala viac do úvahy dobu vzniku románu, tak možno aj za 4*, ale nie, až tak ma to nezasiahlo.

Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia Na střední škole jsem se k Paní Bovaryové nedostala a možná je to dobře, protože bych příběh asi stejně nepochopila a čtení vzdala. Nyní jsem se sice dostala až na konec, ale zabralo to spoustu času a někdy to nebylo moc jednoduché. Emma mi totiž jako hlavní hrdinka moc nesedla. Byla naivní a sobecká. Dítě dala po porodu kojné a dál šla lovit chlapy. Trochu to zjednodušuji, ale v podstatě je to tak a jak to nakonec dopadlo?! Paní Bovaryová se mi četla chvílemi vážně dobře, ale některé pasáže mě nudily a byly tu zbytečné, preferovala bych příběh kratší. Jsem ale ráda, že jsem se díky nové edici CooBoo Classics ke knize dostala, ale k mým oblíbeným klasikům se Gustave Flaubert nezapíše.