Monografie Paměť Národního muzea představuje největší muzeum České republiky v netradiční perspektivě, prostřednictvím egodokumentů (paměti, deníkové záznamy, rozhovory), které konfrontuje s dokumenty legislativní povahy či úředními dokumenty. Dějiny Národního muzea jsou sledovány v kontextu událostí politických dějin, ale s důrazem na individuální prožitek a perspektivu jednotlivých pracovníků muzea, kteří se podíleli na jeho každodenním životě. V podobě i formulacích dokumentů je možno sledovat hlavní rysy vývoje způsobů vyjadřování i vzájemné komunikace mezi muzejníky navzájem, ale i vůči nadřízeným orgánům, stejně jako přesahy do širšího kontextu politických a kulturních dějin Československa v rozmezí let 1918-1990.