Pád krále

Upíři král si každý rok vybírá novou nevěstu, která s ním zůstane v paláci a nechává ho, aby se na ní krmil. Po roce je propuštěna a uvolní tak místo pro další dívku. Žádná nevěsta se však o své zkušenosti nedělí, a tak se otevírá brána pro lidskou fantazii. Florence se letos o místo uchází, aby jako špionka získala informace zevnitř paláce a způsobila pád samotného krále. Z hlavní hrdinky jsem byla zmatená stejně jako ona sama ze sebe a všeho kolem. Úplně jsem nevěřila slovům, kterými se popisovala, protože k jejím myšlenkám neseděly, ale postupem času Florence došla k jakémusi sebeuvědomění. Za to jí tleskám, ale její rodině za výcvik už tak moc ne, protože na to, jak se údajně celý život na misi připravovala, si počínala celkem bezradně. Chování upírů mě překvapilo, což dokazuje sílu lidských předsudků a že každá strana vnímá realitu jinak. Společně s Florence jsem chtěla věřit v dobro, ale stále ve mě klíčilo semínko nejistoty. Přesto jsem si rychle zamilovala Bena i Lyru a bavila se u jejich láskyplných sourozeneckých šarvátek. Slow-burn romantická linka byla prostě dokonalá. Já si ji velmi užívala a opatrnost z obou stran byla pochopitelná, místy roztomilá a napjatě (s úsměvem na rtech) jsem čekala, kdy se to konečně zlomí. Někde jsem zahlédla, že je knížka dark romance, což vůbec není pravda. Začátek tomu sice naznačuje, ale v těch pár spicy scénách jsou dark maximálně špičáky. I když je příběh předvídatelný, vůbec mi to nevadilo a za 1. den jsem přečetla půl knížky, což u mě není běžné. Bavil mě vnitřní souboj Florence, ve které se mísila spousta emocí a pocitů a zpochybňovala vše, co jí rodina odmalička vštěpovala. Přiložený playlist krásně dokresluje atmosféru a byla by škoda si ho alespoň jednou neposlechnout. Knížku ráda doporučím všem, kteří mají rádi pomalý přerod nenávisti v lásku a něžné projevy náklonnosti. A teď mi řeknete, kdy se dočkáme Vzestupu královny? Za poskytnutí knížky k recenzi v rámci spolupráce vděčím Knihy Dobrovský

Áno. je to plné klišé a je to predvídateľné. Všetko je postavené na naivite a očividnej nevedomosti hlavnej hrdinky. Ale vadilo mi to? Vlastne ani nie. Čítalo sa to fakt dobre a rýchlo. Príbeh odsýpal, bavila ma atmosféra a chémia, čo medzi sebou postavy mali. Aj tie ich dialógy ma bavili. A je síce pravda, že napriek veku hlavných hrdinov to ocení skôr pubertálne publikum, ale ani to mi nevadilo. Lebo som od toho očakávala romantickú oddychovku a presne to som aj dostala. Ale ako ten záver vnímam ako osobný útok. Keďže pokračovanie je zatiaľ v nedohľadne.