Ovečky a vlci

Tato série o mladé ženě Šárce, učitelce a spisovatelce, mě vzala u srdce, moc jsem si hlavní hrdinku oblíbila. Už u předchozího dílu jsem psala, že oceňuji reálnost příběhu, ano, tohle se mohlo stát a ztrátu bližního, vlastně toho nejbližšího, mohl někdo takto prožívat. Autorka hlavní hrdinku nijak neidealizuje, to její tápání je uvěřitelné a zasazení příběhu do krásné šumavské přírody mu více než sluší. Možná mě trošku rušil Chroustův vedlejší příběh, ale chápu, že i ten nechtěla autorka opomenout. Příjemné čtení, kdo si příběh Šárky v předchozích knihách oblíbil, nebude zřejmě zklamán a lehce melancholickou knihu si užije. A musím zmínit obálky celé série, ty se opravdu povedly. A já pořád pojedu tu svou momentální vlnu českých talentovaných autorek, mám jich tu ještě několik a těším se moc.

Třetí díl ze života Šárky. Už z anotace víme, že Šárka se spolu se svou dcerou Amálkou, které je 7 let vyrovnává se smrtí manžela Ivana. Jak se vyrovnat s tím, že jste náhle bez své druhé poloviny? Jde to těžko a smíření přichází velmi pozvolna. Ještě že má Amálku a psa Bena. Musí žít pro ně. Lehko se to řekne, ale hůř udělá. Když se od právníka dozví, že dědí po Ivanovi jeho rodnou chalupu na Šumavě, rozhodne se tam přestěhovat. Zprvu ideální řešení také není úplně dobré. Je tam samota, klid, ale i pár nevraživých sousedů a divoká příroda. A také jedna přátelská cikánečka a ukecaný starý farář, který pro moudro nejde daleko. Kamarádka z města Bety se jí se svým postojem k životu postará o nečekané situace. Příběh je střídaný i pohledem Honzy, kamarád Ivana. I jeho zasáhlo úmrtí kamaráda a hledá smysl života. Dobrovolná hospitalizace, následně putování po světě, jeho myšlenky mě dost zasáhly. Každopádně reakce jeho ženy Andrey na konci knihy byla přesná. Zachovala bych se stejně. A Amálka je dětský andílek, který dodá celé knize úsměvný nádech. A spisovatelský umění zdědila po obou rodičích. Její básničky jsou dost hustý. :) A možná tam někde na Šumavě přece jen je ještě jedna šance pro Šárku… Všechno musí někdy končit, duha má také svůj konec, zrovna tak i život nás všech…a i kniha musí mít svůj konec…přesto se Šárkou a Vlčákem bych se ještě chtěla setkat.