Orbity

Táto bola taká krásna! Šesť postáv, dve ženy, štyria muži, štyria astronauti, dvaja kozmonauti pravidelne krúžia nad našimi hlavami... Autorka sa im vkráda do hlavy, my vidíme ich prúd vedomia, aby to mimovoľne vkĺzlo na popisy ľudstva. V niečom mi to extrémne pripomínalo Vlny od Woolfovej, a to je jedna z mojich najzložitejších a najkrajších kníh, aké som kedy čítala. (aj keď Orbity sú určite čitateľsky prístupnejšie v porovnaní s Vlnami) Priamej reči tu temer niet, jedná sa o súvislý tok myšlienok o tom, akí sme my ľudia na našej malej planéte. Ale celé je to písané vierou v ľudstvo a zvíťazením dobra nad zlo (a to je v týchto ťažkých časoch tiež dôležité čítať, že niekto ešte verí...) Kniha je útla, pre silnejší zážitok odporúčam čítať, čo najviac na jeden záťah.

Orbity mě zaujaly hlavně svým tématem, ale také obálkou. Příběh šesti astronautů, kteří v kosmické lodi obíhají kolem Země, během 24 hodin ji oběhnou šestnáctkrát po různých orbitách. Autorka poeticky popisuje krásu Země a maličkost člověka. Taky podmínky, ve kterých astronauti žijí v kosmické lodi, otvírá témata výstupu člověka na Měsíc i cesty na Mars. Silně jsem vnímala ekologický přesah - kolik objektů a "harampádí" kolem Země obíhá, že člověk neznečišťujte jen Zemi samotnou, ale v rámci zkoumání jde mnohem dál... Nahlížíme do myslí astronautů i do jejich snů. Zajímavé, k zamyšlení, podobnou knížku jsem zatím nečetla. Chvilku mi trvalo se začíst, není to knížka, která by se četla sama. Rozhodně má ale co předat. Spíše na pomalejší čtení. "Dosahujeme vrcholu lidských vymožeností, jen abychom zjistili, že tyto vymoženosti nejsou téměř k ničemu a že pochopit to je tou největší vymožeností jakéhokoli života, jenž sám o sobě neznamená nic a současně o tolik víc než všechno." "...my lidé leštíme stále větší a větší objektivy teleskopů a ty nám ukazují, jak jsme stále menší a menší...ta závratná míra naší vlastní nepatrnosti je překotnou a rozbouřenou nabídkou míru." "Jestliže se Nell někdy obávala nicoty, cítila v okamžiku, kdy se v ní nacházela, nevysvětlitelnou útěchu z ní pramenící..." "Pokud bychom tyto vibrace přeložili do zvuků, vyzařovala by každá planeta svou vlastní hudbu, tóny svého světla."