Oppenheimer – Americký Prométheus

Slušný špalek. Není to úplně jednoduché čtení, ale „dá sa“. Byla to docela složitá osobnost, ale to se u těchto vysoce inteligentních lidí dá celkem očekávat. V této souvislosti se mi moc líbilo, když Oppenheimer naznal, že Einstein je trochu pošuk. Od něho to fakt sedělo. Vzhledem k jeho silně levicovému smýšlení, a co dělal jako povolání, muselo zákonitě dojít k problémům. Zemřel poměrně mladý, a to ve věku 62 let. Je to dost podrobné, tím pádem rozsáhlé dílo, které je dobré si přečíst.

Bylo to těžké čtení a přiznávám, že knihu jsem vloni několikrát odložila. Pak byl film. A nakonec skvělá rozhlasová četba na pokračování, kterou jsem dneska doposlouchala. I tak jsem si leccos musela dohledat, abych situaci (hlavně týkající se doby McCarthyho) líp pochopila... Často mě napadá, jaké prokletí někdy sebou nese genialita. Leckdy je to na úkor sociální inteligence, která ovšem Oppenheimerovi určitě nechyběla, naopak, byl - po složitých začátcích, velmi schopný rétor. Měl zřejmě velmi silné charisma, byl přesvědčivý.....Měl levicové smýšlení, které se v dobách studené války a honu na čarodějnice v USA moc nehodilo. Na druhé straně se vždy vymezoval vůči komunistické straně. Leckomu vadil, což koneckonců nebyl žádný div vzhledem k jeho aroganci, mnohdy na odiv vystavované povýšenosti a koneckonců i sexuálním výstřelkům... Pokud bych měla srovnat, které zpracování mi dalo nejvíce, pak to byla rozhlasová četba. Kniha je příliš rozsáhlá, film mnohdy těžko srozumitelný a bez znalosti všech okolností, mírně řečeno zmatený.