Jsem z toho tak rozpolcená. Je tu dobrá kniha, ale je na ní nahromaděno mnoho dalších věcí, které podle mě ubírají pozornost od toho, co ji dělalo dobrou. Myslím, že to potřebovalo silnější úpravu, aby se odstranilo jedno nebo dvě dějové vlákno a snížil se počet stránek, aby to opravdu zazářilo a bylo tím, čím by mohlo být. Na samostatný román je to prostě trochu moc. Tato kniha vám chce poskytnout úplný obrázek o životě domorodců na horním poloostrově Michiganu. Odvádí skvělou práci při zachycení kultury a prostředí, při zobrazení napětí uvnitř kmenové komunity a napětí přicházejícího zvenčí. Daunis hluboce respektuje náboženství svého kmene a obzvláště se mi líbilo, jak je její víře přikládána taková váha. Jinak zápletka s drogami byla zajímavá, ale i tak mi přišlo, že se jí zas tak nevěnovala pozornost.

Musím říct, že mě Ohnivcova dcera velmi mile překvapila. Sáhla jsem po ní díky nádherné obálce + jsem věděla, že tam bude tematika původních obyvatel Severní Ameriky. Čekala jsem YA fantasy příběh s prvky mytologie a dostala velmi slušnou YA contemporary s prvky thrilleru. Ohnivcova dcera není vyloženě page turner, vyšetřování se ubírá dopředu spíš pomalu, vztahové zvraty jsou z velké části předvídatelné. Ale poetikou, jazykem a jakousi úctou k místu, přírodě, komunitě, životu mě tenhle příběh okouzlil.