Odstíny mateřství

Kniha rozhovorů televizní redaktorky Barbory Kroužkové o mateřství, resp. otcovství. Respondenti, sedm žen a jeden muž, jsou mediálně známé osobnosti, přesto se nejedná o plytký bulvár. Jsou to dosti otevřené hovory při zachování hranic všech zúčastněných. Obzvlášť některé zde zpovídané ženy si získaly svým chováním můj obdiv. Na některé v knize zmíněné situace myslím i po přečtení knihy, a proto ráda doporučuji i ostatním čtenářům.

Díky bohu jsem máma, díky bohu jsem máma zdravých dětí. ( ťuk,ťuk), a díky bohu vyrůstají troufám si říct obklopeny láskou, pohodou, finančním dostatkem a lidmi, kteří je všichni milují. Teď jsme dostali dar, v podobě třetího dítka, které k nám přibude na přelomu léta a podzimu. Snad bude také zdravé, jako ty naše dvě veverky. Nejvíce mě oslovil příběh Pavlíny Němcové, tam jsem si i poplakala a nedokážu si tu šílenou bolest představit, prázdnotu a to všechno... plakala jsem při představě, že se nějaký muž takto chová k některé z mých holčiček... to bych ho vlastníma rukama, tak... však Vy víte co... a pak mě oslovil příběh někdejší Venduli Svobodové, dnes už se jmenuje jinak, ale odpusťte nepamatuji si jak, přestože je mi jako člověk vzdálená, to co se jí stalo je hrozné, nedovedu si představit představit tu bezmoc a nespravedlnost, kterou jistě cítila. Je to niterné, citlivé a je to zajímavý počin, přesto dávám hvězdy jen za tyto dva příběhy, protože zbytek pro mě byl spíše nezajímavý, nebo spíše takový ne na knihu, rodičovství každý bere jinak, proto, mě zajímají jen ty opravdu silné příběhy, protože jinak by to mělo zůstat věcí našeho soukromí. Děti to jednou můžou číst a i když se tam nevyskytuje nic špatného, myslím, že některé věci by si rodiče měli nechat pro sebe. A případně s dítětem sdílet až v úměrné věku a pouze za účelem ukázat mu, že není špatný rodič, že různé pocity jsou běžné a pomáhat v cestě za sebeprijetim v nové roli, což není lehké, ale myslím že by toto měli sdílet lidé jen sobě opravdu blízcí.