Ani se mi nechce věřit, že tohle byl poslední díl této parádní vlčí fantasy. Opět se autorka vrátila do „starých“ kolejí a já byla moc spokojená. Tohle je parádní oddechovka, po které když sáhnu, vím že mě to bude bavit, a hlavně nemusím přemýšlet nad nějakým složitý světem. Hlavní postavy jsem si zamilovala hned na začátku a s každým dílem k nim přibývají další vedlejší, které jsem si taky postupně zamilovávala. Moc se mi líbí, jak si autorka vždy pohraje s erotickými scénami. Není jich tam moc, ale jsou tak smysluplně napsány, že mě to neuráží ani nepohoršuje. Nepřichází žádné stydění se nebo červenání – je to přirozené a krásně to do děje zapadlo. Na Goodreads je ještě jeden díl, nejspíš se bude jednat o doplňkový. Bude mi po vlcích smutno, nerada se loučím takto brzo s postavami, ale co už, tak snad si brzo přečtu i bonus. Děkuji za super oddechovou sérii a určitě doporučuji.

Máme tu konečně závěrečný díl této čtyřdílné série. Dlouho jsem nebyla šťastnější, že nějaká série končí, a na tento okamžik jsem se opravdu těšila. Je škoda, že autorka udělala příběh zbytečně zdlouhavým a kvalita postupně klesala s každým dalším dílem. Přišlo mi, že se točíme v nekonečném začarovaném kruhu. Vztah mezi hlavními postavami, Aylou a Kadenem, mě vytáčel k nepřítomnosti. Pořád stejná písnička. Jejich vztah připomínal horskou dráhu, a mě už to prostě nebavilo, protože bylo více než jasné, že spolu stejně znovu skončí. V minulém díle Kaden znovu zbavil Aylu znamení smečky Hádonoše, čímž se Ayla opět stala vyděděncem. Tím ji zranil a ona mu to dávala jasně najevo. Ale nebyl by to Kaden, kdyby si zase neuvědomil, jakou udělal chybu, a nesnažil se získat svou milovanou Aylu zpět. Toto se děje už od druhého dílu... Autorka se rozhodla poslední díl vést rychlejším tempem, takže si nemůžeme pořádně nic vychutnat – řešíme schopnosti hlavní hrdinky, bitvy, smrt a další věci. Přišlo mi to zbytečně uspěchané. Autorka měla dost prostoru v předchozích dílech, ale hodila všechno do toho posledního. Když postavy umíraly, bohužel jsem necítila žádné emoce – smutek, šok, nic. To je pro mě největší problém, když autor nedokáže čtenáře přimět k tomu, aby si k postavám vytvořili vztah, a jejich tragická smrt v nich něco vyvolala. Ayla najednou působila jako nepřemožitelná, což mi přišlo dost neuvěřitelné. Ovládala svou moc bravurně a vše bylo až příliš dokonalé a rychlé. Spicy scény mě už moc nebavily, přiznám se, takže jsem se jim vyhýbala obloukem. Nebylo tam nic nového, co bychom u těch dvou už nečetli. Na začátku série jsem si první a druhý díl oblíbila, ale od třetího to šlo dolů, a to mě mrzí. Na závěr musím přiznat, že jsem od posledního dílu očekávala rozhodně něco víc a je mi líto, že jsem to nedostala. Ale co už. Pokud jste fanoušci vlkodlaků nebo čarodějek, věřím, že vás kniha přesto může zaujmout. Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada.