Kniha je věnována ranému básnickému a částečně i výtvarnému dílu jednoho z nejvýznamnějších ruských básníků 20. století Vladimíra V. Majakovského (1893–1930), které hodnotí nikoli pohledem literárněvědným, nýbrž prizmatem lingvistiky. Majakovského vybrané verše z doby do roku 1920 a jeho plakáty ze stejného období jsou podrobeny zevrubné lingvistické analýze s přihlédnutím ke třem dominantním rysům autorovy tvorby tohoto období: zájmenům, metafoře a užití úderných hesel, která se objevují jak v autorových slovesných, tak výtvarných počinech. Kniha, která v rámci českého bádání představuje jednu z prvních lingvisticky zaměřených sond do Majakovského díla, má zároveň v širším pohledu ambice poodkrýt možnosti, jež lingvistická analýza skýtá pro dekódování poetického textu obecně.