Ochrana držby v občanském právu a civilním procesu

Upřímně, kniha mne nenadchla tak, jako jiné, z oblasti občanského práva a civilního procesu, které jsem v poslední době četl. To je ale jenom můj problém – věcná práva vždy byla na okraji mé pozornosti (a už to tak asi zůstane) a držba mne z nich zajímala vždy nejméně (pominu-li správu spoluvlastnictví, tu vysloveně nesnáším). Ostatně ona je už koncepčně otravná – nepanuje stále plná shoda na ani na jejím vlastním charakteru (subjektivní právo X právem chráněný faktický stav), což se projevuje i při čtení tohoto textu. Některé poznámky jako by se spíše hodily pro ochranu faktického stavu (absence kontroly kvality držby v posesoriu), jiné pro subjektivní právo (singulární sukcese nároků z porušení držby). A to mě štve a nebaví mě to. Hlavně proto, že se mi už tři roky stále nedaří udělat si na to vlastní názor. Podstatou je toto ovšem přesně ten druh knih, které potřebujeme. Obsahuje naprosto precizní pochopení institutu a jeho detailní uchopení jak z hmotněprávního, tak procesního hlediska. Je komplexní a všeobjímající (ostatně aby ne, OZ držbu upravuje v kolika, 23 paragrafech a OSŘ ve čtyřech, kniha má 250 stran textu) a erudovaná se zásadním přesahem do rakouského a německého právního a rozhodovacího prostředí. V tom smyslu je to opravdu klenot. Osobně bych si dovedl představit podstatně silnější úvod do podstaty držby (ten je zde silně poddimenzován), ale chápu, že z edice "právo prakticky" na mne nemohl vypadnout rozsáhlý teoretický text. A tak nezbývá než říct, že kniha dělá to co dělá naprosto perfektně. A to ji činí mimořádnou pro naše právní prostředí.