Obcházení ostrova

Sveřepé stíhání času, téměř hudební a zcela překvapivé skládání slov do emočně silných celků, připomínání Hraběte a Skácela. Nemám s poezií mnoho čtenářských zkušeností, přesto (nebo právě proto) doporučuji.

Distichon Dva kopce ponořené v tichém rozhovoru. Tisíc důvěrných let za každou replikou. (s. 26) "Překvap mě," říkám si v duchu pokaždé, když beru do ruky novou básnickou sbírku. "Pojď a překvap mě," vyzývám autora. A když se mu to povede, když se při čtení zatají dech, když se objeví bezděčný úsměv nebo dokonce ono vrcholné: "Ach!", které vás přinutí přečíst si řády znovu a možná ještě jednou (dvakrát!), má autor vyhráno. Překvapil. Jestliže vlak... Jestliže vlak vyjede ze stanice a stále zrychluje, až dosáhne rychlosti 140 km/h, a z druhé strany přijíždí osobák od Hněvic, zpomaluje k nule, jakou rychlostí se budou oba vzdalovat vypouklému stínu zvířete v březovém hájku, zasaženému křížovou palbou jejich koncových světel, pokud unavený cestující s odřeným kufrem sáhne na kliku od nádražní toalety a dveře budou zamčené? (s. 18)