Oáza štěstí

Od doby co jsem četla Vandenbergův román Král z Luxoru, se ráda vracím na stránkách knih do časů archeologa Howarda Cartera, objevitele Tutanchamonovy hrobky. I Oáza štěstí mě tam zavedla. Novinářka Francine je v centru dění. Píše atraktivní články o nových objevech a je součástí archeologické horečky, která se v Údolí králů rozpoutala. Z Anglie přijíždí na výpomoc nový kolega Oliver, její bývalá láska. Nyní je ženatý, ale jeho city patří pouze Francine... Oáza štěstí je příjemné, nenáročné čtení, odehrávající se pod žhavým egyptským sluncem.

Kniha vás zavede to fascinujícího období objevu Tutanchamonnovy hrobky, kdy svět propadá egyptské horečce. Příběh mladé a ambiciózní novinářky Francine, která se snaží napsat, co nejlepší články o archeologických nálezech. Její pozice se však začne komplikovat ve chvíli, kdy do Egypta přijíždějí dva kolegové – a jedním z nich je Oliver Gilmore, muž, s nímž ji v minulosti pojilo hluboké milostné pouto. Autorka skvěle propojila historická fakta s fikcí. V příběhu se objevují skutečné i smyšlené postavy a nechybí ani skutečné reálie spojené s objevem Tutanchamonovy hrobky. Bavilo mě sledovat nejen samotné archeologické nálezy, ale také chování tehdejších novinářů, reakce vědců a obrovský zájem veřejnosti o všechno, co souviselo s Egyptem. Velmi dobře je zachycena také tehdejší „egyptská horečka“ – Egypt a jeho kultura se dostaly do módy a inspirovaly celý svět. A samozřejmě nechybí ani tajemná faraonova kletba, která příběhu dodává další dávku napětí a tajemna. Romantická linka je zde přítomná, ale nepřebíjí historickou a dobrodružnou část příběhu. Vztah Francine a Olivera spíš příběh příjemně doplňuje. Kniha vás zaujme svou atmosférou, historickými reáliemi a svižným dějem. Kniha má spád a nemá hluchá místa. Kniha zaujme nejen milovníky historie a Egypta.