O krok pozadu

Tohle byla jedna z nejhorších knih, co jsem četla, za poslední dekádu. A možná že i dvě. Kniha se mi nečetla dobře, děj vůbec neubíhal, ke konci jsem přeskakovala i celé odstavce a zjišťovala, že to vlastně nevadí. Neztotožnila jsem se ani se stylem psaní ani s postavami, ale mám takové podezření, že to už nebylo možné, neboť všechna ta negativa byla na takové úrovni, že bych jen velmi těžko hledala něco, co bych objektivně posoudila jako "docela dobré". Bacha, vážně vyspojleruju celý příběh! Od začátku je víc než jasné, že je Tish hrozná kráva a že to s ní nedopadne vůbec dobře. Však ona už první věta "..., být něčí druhou manželkou není žádný med." A hned další "Ano, jistěže čerpám výhody z jeho úspěchu, aniž bych se s ním musela protloukat nějakými krušnými začátky,..." napovídají tomu, že tady prostor fantazie moc mít nebude. A bohužel za celou knihu si ani Kate a její rozmazlená dcerka nenašly cestu do mého srdce a já jim na konci nevěřila ani pozdrav. V první třetině zemře hlavní hrdina, který se možná na prvních stranách dá jakžtakž považovat za smypaťáka, ale tím zabije poslední zajímavost na celém příběhu. A nejenže jsem byla naštvaná, že Kate v podstatě zvítězila (a to i přesto, že autorka velmi zjevně, neoriginálně a pitomě zkoušela vnutit mi obě ty potvory jako kladné postavy, kterým by čtenář měl přát to vítězství), bylo mi úplně jedno, co se s nimi nakonec stalo. Ba co víc, já jsem měla vztek, že jim to vyšlo!

Oproti předchozímu dílů to byla pecka. Nemusí sednout každému, ale já byla nadšená a nemohla jsem se odtrhnout. Každou kapitolou jsem byla poháněna vpřed a nemohla knihu odložit. Příběh jako takový se asi opakuje často, ale to, jak ho pojala Kaira, bylo perfektni. Od začátku do konce v napětí. Každou kapitolou se přikláníte na různé strany a nevíte, komu můžete věřit a kdo lže. A ten konec, prostě pecka. Konečně vyjde pravda najevo, ale stále si říkáte, sakra, která z nich je ta potvora.