Nulák

Radši si znovu třikrát přečtu Stephensonův Cryptonomicon, nebo Snow, než tento Gibsonův výplod. Uznávám - nápad a mytologie příběhu fantastická, ale to podání je vážně otřesné. Chápu, že v rámci kyberpunku se snažil o hektický spádovitý děj, ale právě díky tomu jde celá knížka k šípku. Postavy jsou nepřehledné, nesympatické - vyjma Panny, která je jak na potvoru totálně zazděná v přehršli ostatních bezvýrazných charakterů. Její příběh by snesl klidně padesát stran navíc, ovšem jen v případě, že by bylo k charakteru co říct. Vzhledem k povrchnosti všech ostatních pajduláků se obávám, že nebylo. Takže Neuromancer je prostě jen jeden a zopakovat podobnou eskapádu je očividně nepřekonatelný problém. Škoda. Na Zběsilou jízdu se rozhodně nechystám. Gibsona stačilo. Zlatý Sterling...

Gibson se s tím nepáře. Ovšem pravda - oproti Neuromancerovi se už trochu páře se čtenářem. U Neuromancera s ním vlastně nepočítá, lépe řečeno: na čtenáře úplně sere. Chceš to pochopit? Tak se snaž, listuj, listuj a vzpomínej kde jsi to jméno, ten výraz nebo tu situaci viděl/četl... Hrabě tak nemá to neopakovatelné kouzlo autorovy prvotiny, za které ho řada čtenářů proklíná a já zbožňuju. Přesto jsem navýsost spokojen a nezbývá mi než obdivovat autorovu imaginaci, ve které sice také trochu ubral, ale oproti jeho pozdějším románům je to ten "opravdovej" kyberpunk.