Noah

Druhý díl mě mile překvapil a perfektně mi sedl do nálady, není to náročná četba, ale potěší romantické duše a stojí za přečtení...

'Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.' 'Čas žal otupí, ale díra v srdci zůstává.' Autorka má ten VZÁCNY dar okamžite čitateľa vtiahnuť a nepustiť! Navyše máte pocit, ako keby ste súčasťou jej príbehov, pohybujete sa vtom prostredí, poznáte hlavných hrdinov! Len tak ďalej :) PS: Stále som presvedčená, že práve Declan nás rozseká ;) Noah se zamračil, zjevně nespokojený s překotnou odpovědí. "Můžu ti zavolat?" "Pokud chceš mámě volat večer, tak až po sedmý! To čteme pohádku o Else," oznámila mu zcela vážně Sophie a Noahovi pobaveně zacukaly koutky. "Beru to na vědomí. Nerad bych tě připravil o pohádku." "Super," zamručela Sophie a dál se věnovala menu, ačkoliv neuměla číst. Za to zvládla skvěle předstírat, že to umí. "Kde je?" obořil se na mě chladně Callum, jakmile jsem otevřela dveře. "Avery, máš tady odvoz!" zavolala jsem do chodby. "Co­-jéje," zakoktala se Avery, jakmile nakoukla z kuchyně a zbaběle se zase schovala. "Můžeš jí vyřídit, že jestli nevyjde ven, tak si skočím pro přepravku na kočku a nacpu ji do ní?" "Vzhledem k tomu, že jsi můj šéf, tak to asi není otázka výběru, co?" popíchla jsem ho. "Nebo si pro ni můžu dojít?" navrhl a v očích se mu blýsklo pobavení. "A víš ty co? Jen si ji odveď," otevřela jsem dveře dokořán a vyzvala ho, ať vstoupí.