Nightcore

Daniel se stal omylem velmi brzy otcem malého Dannyho na plný úvazek. Tato zodpovědnost ho vcelku zmáhá, navíc trpí pocitem, že může za smrt Dannyho mámy a cítí tak za syna velkou zodpovědnost. Snaží se bruslit v tom, aby zvládal roli otce, studium na vysoké škole, aby obstál před svým otcem jako zodpovědný jedinec, a taky aby se nějak uživil. Do toho se snaží vyrovnat s tím, že ho táta nepřijímá jako gaye a trochu také se svým i synovým ADHD. Nějak se mu to dohromady moc nedaří a tak se v tom plácá jak se dá. Až potká Matyho, který se stává asistentem jeho syna ve školce. A tady začíná asi roční love story mezi dvěma kluky, kteří se ze všech sil zejména snaží, aby malý Danny byl ten nejšťastnější kluk na světě. Začnu tím, co se mi líbilo. Nevšední příběh, který má prvky napětí, milá love story, s přidanou hodnotou, kterou je syn jednoho z hlavních hrdinů, kolem kterého se točí. Příběh se zaobírá problémy současné společnosti, ať už problémy otců samoživitelů a jejich přijímání ve společnosti, tak problémy s dětmi s ADHD a to, jak jsou často vnímány ve školském systému, dokud nedostanou to správné razítko (nálepku). A v neposlední řadě stále přetrvávající problémy s přijetím gayů jako rodičů. Tato témata jsou aktuální a je skvělé, že se jim autorka v této knize věnuje. Postavy mě ale celkově moc neučarovaly. Daniel byl nesamostatný, trochu vychytralý využívající všech kolem sebe - syna při zkouškách, babičky, která byla vždy při ruce, když bylo třeba, navzdory svému manželovi, později kamarádky, i samotného Matyho, který vydělával, dřel na zkoušky a ještě se staral o Dannyho a domácnost. A jakmile se Danielovi něco nelíbilo, hned mu zapověděl styk s Dannym, jak žárlivá manželka při rozvodu. Matyas byl zase dobrák, který by kvůli funkčnímu vztahu udělal cokoli, až neuvěřitelně. Ty postavy mi tedy moc nesedly. Trošku mi taky vadily přechody mezi tím, co postavy říkají, a co si myslí, což je odděleno kurzivou, ale mě to spíš mátlo. Celkově musím říct, že příběh se až na tu kurzivu, nečetl špatně, nebylo to moc na přemýšlení, byla to taková oddechovka na jeden večer. Ale nemůžu říct, že by to bylo super. Děkuji Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku.

Kniha se mi líbila. Neříkám, že byla na úrovni nobelovky, ale stojí za přečtení. Jasně, některé stránky příběhu mohly být doladěny více, nebo spíše více rozpracovány. Líbilo se mi ale, že kniha neukazuje jen to růžové, ale i to, co s člověkem udělá krize. Ještě se tu formují obě postavy a pomalu dospívají. Některým to holt trvá déle...