Niekto sa nájde

Při čtení této knihy se mi hned vybavila kniha Bábovky, 10 lidí a jejich životy, které se někdy protnou a někdy ne a všechny spojuje jeden starý činžovní dům v Bratislavě. Při čtení je hodně postav a budete si možná muset dělat poznámky. Příběh Olivera, který další povídky jiných sousedů doplňuje a objevuje se tam víckrát vás vtáhne do knihy. Osudy jednotlivých obyvatelů domu vám nebudou lhostejný. Je to kniha, která vás nutí přemýšlet nad svým životem. A samozřejmě dům a schůze. Není čas a domluvit se na opravě společných prostor je skoro nemyslitelné. Nájemníci tak prostě doufají, že se časem někdo najde, kdo to spraví, natře, utáhne, zaleje a vypleje zahrádku,...a zatím život utíká stále dopředu, ať už se věci dějí všelijak. Musíme tu káru života každý táhnout především za sebe, ale není na škodu, když máme někoho, kdo nám ji pomůže tlačit. A je úplně jedno, jestli to je partner, kamarádka, příbuzný nebo jen osamělý soused od naproti. Důležité je mít se s ním hezky, aby byl život veselejší. Konec knihy je dojemný a přemýšlivý. Třeba kde budu pochována po smrti a co se stane se všemi věcmi? Nejdůležitější jsou vzpomínky…

Asi jsem čekala něco trošku jiného. Příběhy byly hezké, ale nebylo to úplně to co jsem čekala. Myslela jsem, že Oliver bude v každém příběhu, tak jako v tom prvním. Nejlepší povídka byla Zahrádka a Kosatce.