Nevyspalá generace

Na knihu jsem se těšila, ale nakonec z ní mám rozpolcené pocity. Je napsaná čtivě, ač se dost často opakuje. Je v ní spousta zajímavých názorů podložených výzkumy, se kterými souhlasím a budu ráda, když se prosadí do praxe (třeba pozdější začátek školního vyučování). Ale mé nadšení z knihy velmi opadlo, když autorky mluvily o miminkách a spánkovém tréninku. To mě tak šokovalo, že jsem myslela, že knihu ani nedočtu. Celou knihu bojují za spánek dospívajících, ale miminka se mají uklidňovat sama, abychom k nim nemuseli v noci chodit? To je tak absolutně mimo mísu a hrozně mě to zklamalo. Takže puberťáky budeme v rukavičkách opečovávat, ale miminka, která potřebují jen milující náruč, budeme učit, že to musí zvládnout sama. Brrr, jen z té představy je mi úzko. Ještě bych knize vytkla, že se zaměřuje na to, jak komunikovat s teenagery (s tím, co je tam psáno souhlasím), ale do téhle knihy to dle mého nepatří. Pak už jsme se o spánku nedozvěděli vůbec nic. Celkově kniha je fajn, ale chce to o tom, co si v ní člověk přečte, přemýšlet a ověřovat.