Neviditelný

Výborná kniha, vyslovený čtenářský zážitek. Smutný až šílený příběh, rozhodně však silný. Propracované postavy, které mají vývoj. S vypravěčem jsem ze začátku sympatizoval, postupně se však vzdaloval a vzdaloval, až se z něj stal vysloveně záporák. Přesto všechno, ho člověk chápe i když s ním nesouhlasí. Styl psaní je trochu „pro pamětníky“, se všemi těmi souvětími, netradičními obraty, slovesy zakončenými na „-ti“ nemusí každému padnout, já jsem si lebedil. Kniha mne naprosto pohltila, vtáhla a nepustila. Pořád mne to nutilo myslet na to, jaké to asi je, žít pod jednou střechou s osobou postiženou duševní nemocí. Musí to být doslova peklo. V tomto příběhu to vedlo od lásky, přes nezájem a zhnusení až k nenávisti. Je dobře ukázáno, že tu není jednoho viníka, jedné záporné osoby, která by za všechno mohla, není tu jedna věc, nebo jedna nemoc, které by za to všechno nesly vinu. Není tu ani jedno špatné rozhodnutí, které by to všechno způsobilo. Je to ďábelská kombinace všeho, která zničí člověka, rodinu, podnik, ale zasáhne a poznamená široký okruh, včetně čtenáře. Doporučuji, ale i varuji, možná budete po přečtení ustrnulí, nebo v depresi.

Možná jsem titul kdysi už četla, velmi matně si na příběh vzpomínám; ale vrátila jsem se k němu s mnoha novými úhly pohledu, které jsem před mnoha lety neocenila. Psychologická próza, pro autora velmi typická, se mi jeví jako solidní psychothriller, a ani se celá historie nemusí odehrávat na severu. Zajímavý je fenomén vyvolávané fatality a vlastně ani téma domácího násilí a psychické manipulace mne před lety tolik nezaujalo. Každopádně dobré zpestření přelomu roků - které se možná v poruchovosti celkem vyrovnají hrdinům Havlíčkova románu...