Neviditeľné dieťa

Antologie ani knihy povídek moc nevyhledávám, poněvadž s nimi nemám příliš dobrou zkušenost - ne všechny povídky/příběhy, které jsem v takových knihách četla, totiž stály za můj čas. Jelikož jsem se však pustila do této série, nehodlala jsem sedmý díl přeskočit "jen" kvůli špatné zkušenosti... No a jak to dopadlo? Jsem nadšená! Naprosto nadšená! Každý příběh se mi líbil, bavil mě a co je nejdůležitější - každý v sobě skrýval jisté moudro/ponaučení, jež museli odhalit snad všichni čtenáři, kteří se nezdráhali číst mezi řádky. Tove Jansson se v lidech, jejich zvycích, zlozvycích, libůstkách a především charakterech perfektně vyznala. Svými příběhy čtenáře nenásilně pobídla, aby nahlédli do svého nitra a zamysleli se, zda se v uvedeném hrdinovi neukrýval jejich vlastní odraz. Některé postavy tu byly vyloženě nešťastné ze svého života a v takovém případě autorka nastínila i řešení, co se s tím dál dělat. V jiných příbězích zase poukázala na "věci", které leckdy mylně pokládáme za priority. Zkrátka si tu každý mohl najít to svoje. Za mě se jedná o perfektní a bezesporu jednu z nejlepších "povídkových knih", jaké jsem kdy četla. Určitě zaujme všechny, kdo mají rádi příběhy s přesahem. Skvělá práce, paní Jansson!