Návrat na ostrov lží

Jeden z prvních románů, který Bussy napsal, a nyní přepracoval, je vlastně dobrodružný příběh šestnáctiletého Colina, který se v den svých 16. narozenin má stát dědicem pozemku s Mazarinovým pokladem. Pátrání po historii rodiny zavede Colina na ostrově Mornesey do situací, kde je přímo ohrožen jeho život. Nemůže věřit žádnému dospělému, nakonec si není ani jist svými kamarády z tábora. Román je psán s lehkostí, přiměřeně napínavý a snad proto je radost ho číst. Návrat na ostrov lží určitě doporučuji.

Příběh šestnáctiletého Colina trvá pouhé čtyři dny, ale je nabitý tolika událostmi, že by to leckomu stačilo na celý život. To, co se na imaginárním ostrově Mornesey odehraje, je stejně spletité jako labyrint středověkých chodeb pod ruinami opatství sv. Antonína. Ani chvíli není jasné, jestli to, co právě čteme, je pravda nebo lež a další manipulace. Je to prostě zběsilá jízda při pátrání po tom, co se skutečně před deseti lety na ostrově stalo, kdo je kdo a zda Colinův otec opravdu zahynul. Normální šestnáctiletý kluk by se z takového zemětřesení ve svém životě už dávno složil ... A navíc je ve hře tajuplný poklad kardinála Mazarina... Podle samotného autora je román určen jak dospělým, tak i mladším čtenářům a je pravda, že jsem měla někdy dojem, že čtu francouzskou (a poněkud drsnější) verzi Rychlých šípů. Ovšem hon za pravdou a za pokladem - jak už to Bussi umí - je chytlavý, a i když jsem už pár stránek před koncem tušila jak se věci mají, stejně jsem knihu nepustila až do úplného závěru. Bylo to napínavé, zábavné a dobrodružné. Mám sice radši jiné Bussiho knížky, nicméně Návrat na ostrov lží doporučuji. P.S. Je mi trochu líto, že český překlad je ochuzen o mapku ostrova Mornesey, kterou Bussi (jako správný geograf!) umístil do předmluvy originálu. Dost mi chyběla. A tak přidávám odkaz na ni u autora.