Návrat čmeláků

Knihu jsem si půjčila v knihovně a hned v úvodu mě velice zaujala, vlastně uchopila a už nepustila. Je neuvěřitelně krásná, až se tají dech a já se nořím do jednotlivých měsíců a užívám si zážitky, kterými mě Marc Hamer provází. Jsou mi tak blízké, protože mě s nim spojuje láska k rostlinám, živočichům, zahradě. Jeho vyprávění je laskavé, moudré naplněné radostí z práce rukama. Mluví mi z duše, zahrada je pro mě vším, miluji ten pocit, když se dotýkám půdy, starám se a pečuji o ni a ona se mi na podzim odmění. Jenou se mi stalo, že v den matek jsem při okopávání uviděla kamínek ve tvaru srdíčka, mám ho schovaný a je pro mě s naši Matkou Zemi silným spojením. Přikláním se k předchozím komentářům a cítím intenzivní vnitřní potřebu, knížku vlastnit, abych se k ní mohla kdykoli vracet. Doporučuji všem, je to lyrické zastavení v tom šíleně uspěchaném životě.

Nejdřív jsem si ji někdy na podzim vypůjčila v knihovně, jenže jsem brzy pochopila, že to je kniha, která se nedá číst "najednou", ale postupně a pomalu, měsíc po měsíci podle jednotlivých kapitol, v souladu s roční dobou, s počasím, co panuje venku, s proměnami přírody... A tak, poněvadž mi natolik učarovala, jsem ji do knihovny vrátila a koupila si svoji vlastní, a protože jsem momentálně teprve v části zvané "Leden", zatím si ji nemůžu přidat do přečtených, ale už teď vím, že ji koncem léta po dočtení ohodnotím pěti hvězdičkami, a kdyby se dalo hodnotit ještě lépe, nebudu váhat. Jak stojí v komentáři pode mnou, kniha je "geniální - a krásná a laskavá - a pro člověka, co má rád přírodu a zahradu, je potravou pro duši... Mám takový dojem, že i po dočtení ji budu měsíc po měsíci dál číst pořád dokola... :-)