Myškinův problém

Kniha Myškinův problém byla natolik prosycena myšlenkami a zároveň ve mně i spoustu různých myšlenek vyvolala, že jsem si po jejím dočtení musela nechat pár dní na přemýšlení před zveřejněním recenze. Hlavním hrdinou je Petr, se kterým prožíváme období mezi 20. a 30. rokem jeho života. Petr je romantik a celý život se tak nějak hledá. Chce žít tak, jak mu jeho romantická povaha velí, ale zároveň neustále naráží na realitu, která je značně odlišná od jeho romantických představ. Název Myškinův problém v nás pravděpodobně vyvolá asociaci na román Idiot, kde je hlavní postava, kníže Myškin, představitelem morálně čistého člověka. A přesně takový je i hrdina našeho příběhu, Petr. Jedná dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dokonce nenechá na holičkách ani dívku, se kterou se krátce vídá a zjišťuje, že je ve třetím měsíci těhotenství s někým jiným. Jeho okolí s ním však bohužel ne vždy sdílí jeho romantické představy, což Petra vede k polemizování nad romantismem jako takovým. Po přečtení knihy jsem měla poměrně rozporuplné pocity, nikoli z důvodu, že by kniha byla špatná, nýbrž kvůli velkému množství myšlenek, které jsou v knize zaznamenány a také kvůli myšlenkám, které ve mne kniha vyvolala. Knihu mám v plánu přečíst si ještě jednou, jelikož už teď vím, že z ní budu mít pocity nové, které jsem třeba po prvním čtení úplně nezachytila. Pokud si chcete přečíst knihu, která v sobě nese spoustu skrytých poselství, obsahuje mnoho odkazů na jiná slavná díla a filozofické myšlenky a je napsána opravdu sečtělým autorem, doporučuji Myškinův problém. Ač se jedná o autorovu prvotinu, kniha tak rozhodně nepůsobí.

Jsem ráda, že jsem mohla podpořit vydání knihy - a díky tomu zároveň podpořit i moji oblíbenou kočičí kavárnu - a ještě jsem k tomu dostala výtisk této knihy :) Mým oblíbeným žánrem jsou fantasy/scifi a takto lidské knihy obvykle nečtu, takže jsem byla mírně skeptická, ale...je to tak strašně moc milá kniha. O lidech v tomhle věku, kteří hledají cestu životem a někoho kdo s nimi tu cestu půjde...o tom jak je těžké zapadnout mezi lidi, kteří mají v životě jasno, co chtějí a jak to bude a co se ve společnosti očekává. Některé chvilky jsou až ironické, ale takové to prostě je, ve spoustě věcí se člověk musí zaručeně poznat (já se poznala). Celá kniha se nese ve zvláštně melancholické náladě, až mě to nutilo přemýšlet, kam vlastně směřuju, protože ve spoustě věcí s Petrem soucítím a souzním. A je z příběhu cítit i jakási bezvýchodnost, když Petr neví, co bude (vyhazov nebo odchod ze školy, hledání práce) a zároveň se stále vrací, ať už fyzicky nebo jen psychicky, k Markétě, která už je jaksi mimo jeho obzor a posunula se někam, kam on za ní nechce nebo nemůže jít.. Moc milá kniha, kterou si musím za čas přečíst ještě jednou. A jen jedna malá poznámka, co mi vadilo, byla špatně vyznačená přímá řeč, občas se v tom člověk ztrácí. Autorovi přeji hodně štěstí při dalším psaní!