Musíme být statečné

První 3/4 knížky mě velice bavily. Konec mi přišel zdlouhavý.

S tématem opuštěných, bezprizorních dětí, jako by se v poslední době roztrhl pytel. A to nemířím pouze k mé poslední recenzi na knihu Jmenuji se Maryte, ale také ke spoustě novinek tohoto roku. Musíme být statečné je poměrně objemný román vhodný k přečtení po čas sychravých podzimních nečasů, i přestože jeho téma není kdovíjak veselé. Je to ale velmi lidsky podaný příběh, literárně velmi umně a poeticky napsaný, plný smutných, dojemných i veselých chvil, které zahřejí i rozlomí srdce. Elen Parrová, protagonistka románu Musíme být statečné, je žena, jíž v životě nebude dán jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších citů, který může v průběhu života ženu potkat. Možná právě proto, nebo navzdory tomu, se zavázala starat se ve válkou zpustošené Velké Británii o sirotky a malé nemocné, které s sebou toto zvěrstvo přináší. Jednoho sychravého zimního dne roku 1940 při kontrole autobusu přivážejícího uprchlíky z vybombardovaného sousedního města narazí na malé bezprizorní děvčátko, k němuž se nikdo nehlásí. Mateřský pud prostoupí Elen jako blesk z čistého nebe a ona se odhodlá přijmout děvčátko za vlastní. Elen a Pamela prožívají svá soukromá zlatá léta. Splynou jako matka a dcera, jedna duše, jedno tělo. Zatímco ale malé naivní děvčátko přijímá, co mu osud v podobě soucitné a láskyplné náhradní matky nadělil, Elen ví, že je jen otázkou času, kdy se jejich cesty budou muset rozdělit. Britská autorka Frances Liardet vykouzlila z tuctového příběhu neobyčejně hezky a dojemně vykreslený román. Je zde velmi hojně využíváno časové rozlišení rovin, velmi barvité a bohaté vykreslování, literárně velmi zdařilý a čtivý styl psaní. Nebudu tvrdit, že Musíme být statečné není tuctový román – je to ale tuctový román, se kterým strávíte mnoho krásných odpolední, ponoříte se do světa strastí protagonistů příběhu a alespoň na chvíli zapomenete na všechny v tom vašem. Musíme být statečné je krásně a pečlivě vybarvená omalovánka, která ale nemá kdovíjak výjimečné či mimořádné obrysy. Je to zkrátka kouzelný román ozvláštněný nikdy nevyčerpatelným tématem druhé světové války a také mateřství. Odpůrci dnešních „tuctových hitů z druhé světové“ by jej mohli označit za fádní, ale rozhodně tomu tak není. Dominuje mu láska a mateřství, osud i jeho nástrahy, vtipné i dojemné situace. V případě, že neočekáváte příliš, jej mohu s klidným srdcem označit za opravdu velmi zdařilé čtení. Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.