Morgenland - Za největším tajemstvím třetí říše

Celkem zklamání,určitě jsem čekala víc.Četla už jsem od Skláře dě knihy a obě byly lepší.

Velké zklamání. Téma zprvu zajímavé, dějinné fikce mám ráda. Způsob psaní už mi přišel mnohem horší. Ve Vile na Sadové a v Andělu smrti jsem brala ostravský šmrnc jako plus, tady mi to už dost vadilo. Pokud mluví ostravsky i důstojník SS (samozřejmě v překladu), je to dost zvláštní. Střídání krátkých kapitol i času, podrobné líčení všeho, co kdo snědl, co všechno během dne řekl, čím si umyl hlavu… To, co jsem v předchozích knihách brala jako originální zvláštnost, tady mě to neskutečně rušilo. Jasně, že v průběhu dne říkáme stovky nepodstatných vět, ale v knize bych přeci jenom čekala aspoň menší zkratku, jinak děj zoufale přešlapuje na místě, přičemž zrovna v této knize jsou děj a akce dost podstatné. Navíc autor se v obrovském množství podrobností sám ztrácí, ráno má Nicole rezavé vlasy „jako vždy na dva copky“, odpoledne tentýž den tmavé do drdůlku, o pár stránek dál rozježené černé, nakonec přímo havraní…. Čím dále příběh pokračoval, tím více jsem kroutila hlavou. Historická část, která mě zprvu celkem bavila, se překlopila v neutuchající sled pochmurných obrazů, plných naturalisticky vylíčených scén s nijakým vyzněním. Ano, válka je krutá, ale tady mi to líčení zmaru, zmrzačení a smrti, bez jakékoliv naděje přišlo už poněkud samoúčelné. Současná linka v závěru nabrala až komediální ráz, přestože děj byl vlastně vážný, konverzace mezi postavami v podobě vtipných hlášek, a to i ve chvílích dramatických, mně opravdu moc vadila. Linka EU, zapojení Jeana-Claude J. a Angely M. s výkřikem „My to zvládneme“ byla už vyslovená groteska, snad chtěl autor čtenáře pobavit, ale ve spojení s historickou válečnou depresivní linkou to bylo jako pěst na oko. Bláznivý zmatený závěr mě přinutil hodnocení ještě snížit. Už dlouho mě žádná kniha tak neotrávila, jako tato, bohužel. Jen proto, že odpad knihám nedávám, je to za jednu… :(