Monroe

Vítejte v Edenu. V místě, kde každé pozlátko má svoji temnou stránku, zakrývající špinavé lži a intriky. Z tohoto místa v Las Vegas není návratu. Morálka, monogamie či věrnost zde nejsou vítány. Ocitnou se zde Harry, Cassie, Dorian i Virginie, kteří dostanou jednosměrný lístek do pekla. Někdo si ošklivě pohrává s jejich myšlenkami, i těly. Všichni podezřívají všechny, včetně sebe samých. Staví si kolem sebe neprostupné zdi. Jenže nakonec z nich láska udělá snadné terče. Najít cestu ven ze zvráceného světa těch, co jsou na žebříčku potravního řetězce nejvýš, se zdá být nemožné. Obzvláště, když se zde za úspěch platí příliš vysoká daň a každý musí přinést oběť na znak absolutní loajality. Harry a Dorin záhy zjistí, že oni najednou nejsou ti, kdo tahají za silnější konec provazu. Obzvláště Harrymu se nebude zamlouvat stát se něčí loutkou na provázcích. A já říkám ano! Habibi is back, oh yeaaah! Miluju toho chlapa, scénka s Kali a hnojivem je top z celé knihy. Dorian mne příliš nebavil v Candym a tady to nevylepšil, spíše naopak (a nezajímá mě, že k tomu měl důvod). Co se týče příběhu o sektě a psychopatech s mocí, kteří mají roztažené lepkavé sítě, vábící kořist do područí smrtících kusadel? Žeru to! Fascinuje mě totiž, jak snadno jsou lidé ovladatelní a tady to Baja zpracovala perfektně. V příběhu je spousta postav a vlastně žádné nejsou hlavní, jde spíše o šachové figurky. Což je sice neotřelé, ale zároveň jsem k žádné příliš nepřilnula. Autorka umí dokonale pracovat s emocemi, na druhou stranu tragédiemi hází jako John Wick noži a já to mám tak, že s každou další novou emotivní náloží jsem otupená, protože ve finále žádná nefunguje jako úplné wau. Největší problém pro mě byl, že komplet celá kniha stojí na hypnóze. Bez ní by se příběh rozpadl. A já tomu zkrátka nevěřím. Ano, strávila jsem na Google jen dva dny, abych si zjistila více a Baja dva roky, takže předpokládám, že se snažila vykreslit to reálně a já nejsem odborník. Hypnóze jako takové věřím, ale ne kontinuitě, v jaké byla prezentována v Monroe. Člověk si jen tak neodřízne penis, pud sebezáchovy je často silnější než sugesce. Jednou bych možná uvěřila, ale pokaždé? Spíše to na mě působilo tak, že hypnóza usnadnila celý příběh. Bylo někam potřeba dostat osoby? Nechat je zapomenout určité věci? Spáchat určité činy? Šup tam s hypnózou. Stejně tak iluze, které už za mě byly skoro kouzelnickým trikem. Občas mi čtení kazil překlad a ne úplně dobré obraty (fakt je rozdíl mezi asociál x antisociál, nasedání na erekci - je to fyziologický stav, sychravější pravda, vytáhl jsem se z ní…). Možná příliš srovnávám s Habibim, což byla moje první DR a hodnotila jsem 5*, ale Monroe bych spíše zařadila do psychologického thrilleru. I vzhledem k tomu, jak velký prostor zde má hypnóza. Erotické scény nebyly úplně klišé, až na neustálé používání erekce místo názvu údu by mohly konkurovat těm zahraničím. Oceňuji, že šla Baja do neprobádaných vod, nenašla jsem žádnou nelogickou věc v zápletce a konec byl dle mého gusta. I přes věci, co mi vadily, jsem byla napjatá a užívala si ten falešný svět, který se mi jako chuděře ze střední třídy obloukem vyhne. Zároveň mi to ale přišlo jako nejslabší díl ze série, takže nemohu hodnotit jako předchozí díly. Dávám 3/5* a děkuji Venupress za poskytnutí knihy k recenzi. „Neplánoval jsem dál čekat, byl jsem příliš nedočkavý a erekce, kterou jsem se tlačil o její zpocená záda, na sebe až příliš upozorňovala.“ „Bušil jsem do ní celou svojí délkou. Neplánoval jsem být gentleman, neplánoval jsem, aby se udělala taky.“ „Chytil jsem ji za ruce a nadzvedl je nad hlavu. Erekcí jsem se opíral o její vlhký rozkrok a odpočítával vteřiny do očekávaného splynutí.“ „Chceš vědět, jestli tě miluju? Spálil bych pro tebe nebe! Zničil bych každou překážku,, která by ti kdy zkřížila cestu. Zabíjel bych pro tebe, potom bych ti klečel u nohou a prosil tě o odpuštění, že jsem to neudělal dřív.“ „Ještě jednou sáhneš na jinou ženskou, tak vyzkouším to, co jsem viděla v dokumentu o kastraci.“ „Pokud lžeš, zabiju tě. Zničím démony ve tvojí hlavě a budeš prosit o rychlou smrt. Všechny tvoje noční můry z minulosti se zhmotní, budou do tebe bodat nože, rozpárají tě jako loutku, budou si s tebou zahrávat, dokud se nezblázníš…“ „Společnost mi dělala ta nejkrásnější a nejúžasnější žena. Uvědomoval jsem si, že to, co mám teď, si nemusím udržet navěky. Každé štěstí mělo datum spotřeby.“ „Svoboda v dnešním světě byla jen pojem, přitom nás svazovaly neviditelné řetězy a my jsme se koneckonců stali jen loutkami v něčích rukou.“

Kdo nebo co je sakra Monroe? Tahle otázka mě po dočtení Candyho strašila v hlavě fakt dlouho a konečně znám odpověď! Konečně vyšel závěrečný díl série Habibi v češtině a já se pustila se směsicí různých pocitů do čtení. Vítězila zvědavost, zároveň jsem se ''bála'', co si na nás autorka zase připravila, taky doufala, že zahojí všechna zlomená srdíčka. A že to bylo finále, jak se patří, i když taky ne úplně dokonalé. Příběh je tentokrát vyprávěn v ich-formě z pohledu Harryho a Doriana, sem tam se objeví část v er-formě, kde jsou popsány myšlenky a činy dalších důležitých postav. Při čtení jsem ani nestihla valit oči, co se děje a hlavně kde se to děje. Takový vývoj příběhu jsem nečekala. Autorka nás společně se svými hrdiny vezme na místo, které na první pohled může působit jako luxusní ráj, ale za vším pozlátkem se ukrývá zlo a šílený fanatismus. Velkou roli zde hraje hypnóza, což mi v pár momentech přišlo krapet přitažené za vlasy a bylo těžké uvěřit. Je to čtivé a napínavé jako blázen. Šílená jízda, kdy nastoupíte s očekáváním, natěšení jako na Vánoce a dojedete úplně vyšťavění, zmatení jak lesní včely, možná psychicky zdeptaní, ale ten pocit vlastně milujete! :-D Erotika samozřejmě nechybí, žhavé je to až běda.