Mokoko

Knížka Karla Benáka mě upoutala svou obálkou a posléze i ilustracemi. Později jsem dostala i revidovanou verzi. Vzhledem k tomu, že tento žánr je mým oblíbeným, nebylo složité propadnout do děje hned po prvních stránkách. Líbilo se mi, že se celý příběh odehrává v poměrně krátkém časovém úseku. Nejsou tu žádní superhrdinové, ale několik obyčejných lidí, s běžnými znalostmi a charaktery, kterým se podařilo přežít. Oblíbila jsem si Adama i Ladu, vlastně všichni byli svým způsobem sympatičtí a lidští, ochotní si pomáhat a postavit se proti veškerému nebezpečí. Přestože je příběh drsný a syrový, na pozadí je cítit naděje a víra v další budoucnost. Pozitivní pro mě bylo také to, že se zde nevyskytuje velké množství odborných termínu, ale vše o čem autor píše má v malíčku a způsoby přežití, střelné zbraně a jejich použití, jsou jeho zálibou. Další knížka bude brzy následovat.