Svědectví Antonína Coufala z ruských legií. Deníkový zápis pokrývá období od jeho povolání k 18. pěšímu pluku po částečné mobilizaci rakouské armády v červenci 1914 do jeho působení v čs. vojsku v Irkutsku na Sibiři v roce 1919. Pohledem obyčejného člověka zaznamenává osobní dojmy, myšlenky i události z 1. světové války na ruském válčišti, jeho následné zajetí ruskými vojáky i všeobecné vlastenecké nadšení a odhodlání po jeho zařazení do československého vojska v Rusku v říjnu 1917. Zde byl zapsán do kmenového stavu 4. čs. střeleckého pluku Prokopa Holého. Se svou jednotkou bojoval proti Německu u Bachmače, a po vystoupení čs. vojska proti sovětské vládě se zúčastnil bojů u Lipjag a Buzuluku a byl účasten střežení magistrály prostoru Tajšetu a Nižněudinska. V dubnu 1920 byl evakuován lodí America z Vladivostoku přes Singapur a Suez do Terstu a vlakem do vlasti. 22. září 1920 byl z jednotek čs. legií propuštěn do civilního života. Vrátil se do rodné obce, kde působil jako městský strážník. Zemřel 25. 4. 1985 v úctyhodných 100 letech.