Moje upřímná posedlost jménem anorexie

A TAK JSEM SE RADĚJI ŘÍDILA SVÝM ZDRAVÝM SELSKÝM ROZUMEM A NEJEDLA PRO JISTOTU NIC! Moc mě mrzí, že někomu ubližuje anorexie. Autorka byla ještě hodně mladinká a její první psycholožka by za větu "aby jsi nebyla tlustá" měla vrátit diplom. Hranice citlivosti na toto téma je podle mě hodně tenká, někdo může dobře míněnou radu vzít s nadhledem, ale u někoho může poznámka o jeho váze (případně tloušťce) nastartovat právě takovou nemoc. Na straně druhé, větší hmotnost není zdravá pro nikoho a zase není dobré se krýt pod maskou toho, že je člověk sám se sebou spokojený, že se má rád takový jaký je - tlustý. Úplně mě rozsekl Petřin nový vztah s Tadeášem. Vyhublá na kost se vrhla do BDSM, ježiš... Vytloukala klín klínem a to doslova. Tadeáš ho vytloukal. Opravdu smutné čtení, mít dceru s takovou nemocí, nevím jak bych jí dokázala vysvětlit, co je správné... Připadalo mi, že Petřiny rodiče neměli moc snahu o vyléčení jejich dcery, možná si ani neuvědomili jak je to s ní vážné. Vždyť mohla umřít... Nevím... Její závislost na mužské pozornosti přičítám ještě pubertální nerozvážnosti, protože tam si vybírala hodně, ale hodně špatně... Člověk, který neměl nikdy problém s váhou, dokáže jen stěží pochopit o co tu jde, ale rozhodně tato knížečka stojí za přečtení. Nikdy nevíte, kdy můžete narazit na někoho, kdo bude potřebovat právě takové pochopení a hlavně pomoc jako Petra.

Hodnotit knihu, kterou napsal sám život je vždy hodně těžké. Autorčina zpověď skrz knihu. Velmi silný příběh s bojováním s Annou, jak autorka něžně nazývá nemoc zvanou Anorexie. Ten příběh mě děsně zasáhl. Stát se to může úplně každému, kdo má sklony k tomu být plnoštíhlý. A samozřejmě chorobné hubnutí vyprovokuje okolí jedince. Někdo až moc nevybíravým způsobem označí dotyčnéh, že je tlustý/tlustá jako prase. Jenže kde je ta hranice? Děti většinou nechápou, že když je necháme papat pořád, co se jim zlíbí, tak si dokáží způsobit velkou a na svůj věk nezdravou váhu. Kniha je děsně moc dobře napsaná se všemi pocity, úzkostmi, myšlenkami a velmi mě zasáhla. Chápala jsem i tu nezdravou lásku, kterou pak měla s muži. Logicky to vyplývá s touto nemocí. Petra tím, že si nechala ubližovat nemusela myslet na Annu. Jediný s čím se nemůžu poprat a možná bych potřebovala slyšet i maminku. Proč? Proč když se mají evidentně rádi jí 2x nepomohla a nechala jí dál u přítele? Proč jí nepodala pomocnou ruku? Přes to se nemohu a nechci přenést, dětem dávám celé srdce a když ho zašlapou do země, tak bude zašlapané v zemi. Ale dokud budu dýchat, tak jsem tu pro ně!