Mistborn: Stíny minulosti

Opět jsem se ráda vrátila k Mistbornům a měla jsem radost, že v tomto díle jsou zpět kandry :-) První polovina mi sice přišla trošku pomalejší, ale druhá to dohnala za obě :-) Wax a Wayne mě baví už od prvního dílu, Marasi je skvěle doplňuje :-), občas perlí i Steris, když se tam občas mihne :-) Překvapilo mě jak to bylo s Lessie... Těším se na závěrečný díl :-)

„Poselství práva“ bylo fajn oddechovkou, ve které jsme se seznámili s novými hrdiny a modernějším prostředím. „Stíny minulosti“ plynule navazují dalším příběhem, nic však nevysvětlují, předpokládají znalost světa, historie, postav i fungování schopností. Tentokrát kdosi (nebo cosi?) usiluje o život vrchních představitelů města a rozvrat Elendelu, proto Wax Ladrian musí odložit přípravy na svatbu a zahryznout se do případu – hezky tvrdě po svém, jak oficiální zástupci práva nemohou. Nechybí Wayne v roli komického pomocníka, strážník Marasi s její snahou začlenit se do policejního sboru a připojí se několik (staro)nových zajímavých charakterů. Sanderson doladil psychologii postav, každá z dějových linií má trochu jiný tón: s Waynem je větší sranda, Marasi drnká na strunu emancipace, Wax je zkrátka odhodlaný buldozer – bylo tomu tak už v předchozím díle, ale teď je na vše kladen větší důraz. Akčně detektivní zápletka má své slabší i silnější momenty, některými zvraty autor nepřekvapil - a učinil hrdiny poněkud natvrdlými. Nicméně závěrečný tragický obrat mi docela zaimponoval a mohl by přinést energii do pokračování. Dostatek zábavy i námětů k přemýšlení, pořád mi z této rovnice vychází pěkných +/-75% za nadprůměrnou krmnou fantasy se steampunkovým nádechem. P.S.: Mám drobnou výhradu k překladu. Od upjaté dámy z vyšší společnosti bych čekala spisovnou mluvu, nikoliv pražskej žargon buranů z ulice.