Vnitřní dokonalost

Ze začátku jsem byla z knihy hodně zmatená. První polovina mi vůbec nedávala smysl – působila na mě nekoncepčně, jako by autor přeskakoval z jedné myšlenky na druhou, aniž by je pořádně propojil. Nedokázala jsem se chytit hlavní myšlenky a chtěla jsem to vzdát. Pak se to ale zlomilo a druhá část knihy už mi dávala mnohem větší smysl. Myšlenky byly pro mě zajímavější. V téhle fázi mě kniha začala opravdu bavit. Kniha podle mě nepřináší žádné vyloženě nové nebo převratné myšlenky, které by už nezazněly v jiných knihách o osobním rozvoji. Spíš ji vnímám jako doplnění pro čtenáře, kteří tento žánr mají rádi – může nabídnout známé věci z trochu jiného úhlu pohledu. Líbil se mi způsob, jakým autor popisuje práci s bloky, které si vytváříme na základě špatných zkušeností.