Můj stín mě slyší

Mrzí mě, že musím dát tak špatné hodnocení české autorce, ale prostě moje svědomí mi nedovolí dát hvězdičku. Knížka je za mě strašně nedotažená, spousta věcí tam nedává smysl - na začátku se řeší obrazce, které vyrývá do zdi na samotce, psychologovi se objeví jeden obrazec i na ruce a snaží se ho smýt, ale nejde to... a pak najednou nic? Najednou tohle téma zmizí, obrazce zmizí, a řeší se úplně něco jiného. Chvíli má Dave spoluvězně, pak najednou zmizí a už o něm není ani zmínka a naopak z textu vyplývá, že je na cele sám. Jak to? Kam spoluvězeň jen tak zmizel? V jedné kapitole má Dave na nohou řetěz, jakože pouta, a v následující kapitole už ne. Proč je teda v jedné kapitole měl a kdo mu je pak sundal a proč? Proč by měl v cele na chvilku nasazené pouta, když je pak najednou nemá? Nedává to smysl! Je tam několikrát zmíněno, jak Dave "rýpe" do jiných lidí - strážníků, ostatních vězňů, a sází semínka. Jenže už není dál řečeno, co z toho vzniklo, proč to dělá, jak to na ostatní vlastně zapůsobilo. Například tam má rozhovor se strážníkem Malikem, čekala jsem, že z toho rozhovoru pak něco Dave vytěží a získá, jenže už to nemělo žádný dopad v ději. Takže vlastně úplně zbytečná pasáž. Celkově se mi to blbě četlo a vlastně mě to nebavilo, ale vůbec. Neustále se tam dokola opakují tytéž fráze o tichu, některé kapitoly začínaly úplně stejně. Některé kapitoly měly stejný obsah, jen jinak řečený (proč?). Přijde mi, že se snaží o styl, aby to bylo napsáno tajuplně a tíživě, ale je to až přehnané, takže to naopak působí nudně a repetitivně. Celkově mám z knížky pocit, jako by autorka vlastně neměla jasno v tom, co bude psát, a začala jedno téma, nevěděla si s tím rady, tak ho zahodila a začala téma nové. Konec knížky mě absolutně naštval, protože je otevřený a vlastně mi nedává smysl. To má Dave nějaké nadpřirozené schopnosti? Nepochopila jsem celou tu problematiku ohledně převozu do super tajné psychiatrické léčebny, ani že se tam najednou objeví třetí postava na fotografii, jakože vážně? Postavy se za mě chovají zvláštně, nelogicky. U toho psychologa Harta jsem vlastně nechápala jeho osobnost, protože chvíli byl takový a pak zas makový. A co se týče hlavní postavy - Dave, tak jsem vlastně dlouho nechápala, za co je ve vězení a co udělal. Něco se během čtení dozvím, ale úplný obrázek člověk nedostane. Napřed se řeší jedna ženská, nedořeší se to, nedostanu odpovědi na své otázky, a už se řeší úplně jiná. Jeho rozhovory s tím psychologem mi přijdou, že jsou furt dokola jedno a to samé, že se snaží mít hloubku, jenže tu ztrácí tím neustálým opakováním. Knížku jsem přečetla jen proto, že jsem si ji zařadila do knižní výzvy... Jinak bych ji v knihovně vrátila nedočtenou. Za mě to není dobrá kniha a myslím, že před vydáním si měla autorka sehnat pár kvalitních beta-čtenářů, protože je to fakt nedotažené strašně.

Dave se ocitá ve vězení, ze kterého nemá nikdy odejít. Dostal totiž dva doživotní tresty... Hlavní padouch Dave není typickým vězněm. Preferuje totiž ticho a skrz něj dokáže nemyslitelné věci. Autorka tak pomocí "ticha" vykreslila velmi tíživou atmosféru, ze které mě místy mrazilo a necítila jsem se příliš komfortně. Kniha je opředená jakýmsi tajemnem, které se ale často motá v kruhu a z mého pohledu nechává až příliš velké množství otázek nezodpovězených. Neustále jsem se např. sama sebe ptala "Kdo je vlastně Dave?" a odpověď jsem bohužel nedostala. Posledních pár kapitol knihy, stejně tak jako závěr mě příliš neoslovily. Pravděpodobně ale můžeme v budoucnu očekávat pokračování. Celkově je potřeba říci, že tento thriller není tak očividný, jak se na první pohled může zdát a má opravdu hloubku. Zároveň se jedná o debutovou knihu, která je na prvotinu vlastně dost čtivá. Myslím si, že byste knize měli rozhodně dát šanci!