Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
84%
(320 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
10.1.2026
28
Nevyhledávám tenhle styl MM romance u mě zase nějaký omyl ...
Postupně zkouším číst sportovní romance, ale musím víc kouknout na anotace, ano nakonec jsem byla zvědavá, jak se příběh bude vyvíjet...
Rozhodně vím, že pokračovat nebudu asi jsem na tohle stará škola , ale pro někoho bude zábavné a sexy čtení
Nevyhledávám tenhle styl MM romance u mě zase nějaký omyl ...
Postupně zkouším číst sportovní romance, ale musím víc kouknout na anotace, ano nakonec jsem byla...
Nevyhledávám tenhle styl MM romance u mě zase nějaký omyl ...
Postupně zkouším číst sportovní romance, ale musím víc kouknout na anotace, ano nakonec jsem byla zvědavá, jak se příběh bude vyvíjet...
Rozhodně vím, že pokračovat nebudu asi jsem na tohle stará škola , ale pro někoho bude zábavné a sexy čtení
Číst více
11.4.2025
17
Parádní romantika se sladkými, drsnými hokejisty u které jsem se
fantasticky bavila :-)
Mezi zatnutými zuby sem bolestivě syknul, protože se mi najednou zakousl do svalu mezi krkem a ramenem a začal sát jako divý. Choval se jako Edward Cullen, ale jeho černé vlasy a modré oči připomínaly spíš Damona Salvatora. I když byl hrozně sexy, neznamenalo to, že bych si chtěl hrát na upíra. „Do prdele, co to...
Parádní romantika se sladkými, drsnými hokejisty u které jsem se
fantasticky bavila :-)
Mezi zatnutými zuby sem bolestivě syknul, protože se mi najednou zakousl...
Parádní romantika se sladkými, drsnými hokejisty u které jsem se
fantasticky bavila :-)
Mezi zatnutými zuby sem bolestivě syknul, protože se mi najednou zakousl do svalu mezi krkem a ramenem a začal sát jako divý. Choval se jako Edward Cullen, ale jeho černé vlasy a modré oči připomínaly spíš Damona Salvatora. I když byl hrozně sexy, neznamenalo to, že bych si chtěl hrát na upíra. „Do prdele, co to děláš?“ zeptal jsem se a opřel se mu do hrudi, abych ho odstrčil. Odtáhl se, podíval se mi do očí a zamrkal, jako kdyby byl vzorem nevinnosti. Ale v koutcích rtů mu pohrával úsměv. „Říkal jsi vysát a já tě poslechl.“
„Ty jsi to věděl, ještě než zavolal.“
Přikývl. „Protože jsem to zjistil jako první, řekl jsem mu, že tě chci
překvapit. A tak jsem objednal ty podkolenky. Přišly dneska ráno a já dal
Louisovi vědět, že to bude dneska.“
Nebyl jsem si jistý, jestli se mám tvářit překvapeně, nebo naštvaně. „Jak
dlouho jste mi to vy dva tajili?“
Tentokrát nejistě pokrčil širokými rameny. „Myslím, že asi tři dny?“
Jo, určitě naštvaně. „Věděl jsi to několik dní a nic jsi neřekl?“
„Musel jsem počkat, až přijdou podkolenky,“ bránil se.
Číst více
Číst více