Médea

Už v dětství patřily Staré řecké báje od Petišky k mé nejoblíbenější četbě. Proto si dobře pamatuji příběh velké lásky a zrady. Tady ho autorka uchopila velmi dobře, když nám ho převedla do současné řeči. Médea z antiky ožila. Nikdy necítila lásku rodičů, vyrůstala jen se svou čarovnou mocí a tak, když si myslila, že opravdovou lásku potkala, vsadila všechno na jednu kartu. Nakonec - tohle se stává i dnes docela běžně a stávat se bude dál. Marně ji varovala teta Kirké, Médea zaslepená první láskou následovala Iásona ve všem. Věřila mu. A on ji zatím jen prospěchářsky využíval pro svou "kariéru" . Až pozdě přišla na to, že se plní všechno, co jí Kirké předpověděla a před čím ji varovala....Tragická láska ji zavedla do temné propasti, odkud nebyla cesta zpět. Čte se to nádherně, ženská duše je tu vykreslena do nejmenším podrobností.

Za mě super příběh, který jsem letmo znala z řeckých bájí ... ale převyprávěný právě ženskou hrdinkou ... jak se dokázala změnit kvůli "lásce" k muži... a jak on se postupně choval k ní ... normálně jsem ji fandila... jo, četla se ta kniha opravdu dobře