Maurice a Maralyn. Skutečný příběh manželů ztracených v oceánu

Zhltla jsem během dvou dnů. Miluji skutečné příběhy a zde je to tak ryzí, jak jen umí skutečnost být. Dávám do doporučených knih a pokud máte rádi knihy na podkladě reálných událostí, TOTO SI PŘEČTĚTE!!!!

To bylo hodně drsné. Autorka to pojala jako vyprávění o celém životě Maurice a Marylyn, od jejich seznámení až do smrti. Samotná plavba Pacifikem, která skončila katastrofou - potopení jejich plachetnice a přežívání 4 měsíce na záchranném voru a člunu, je samozřejmě nej(za)jímavější až strašlivé čtení o strádání a snaze uchovat si špetku naděje. Po záchraně jihokorejskou rybářskou lodí následuje další etapa života - manželé se postupně zotavují, radují ze života a chystají na další plavbu, to vše za až vlezlého zájmu médií, což sice přineslo i finanční přínos, ale bylo pro ně příliš obtěžující. Po nechtěném návratu do Anglie následuje další etapa - stavba nové lodi a plavba do Patagonie, tentokrát větší lodí s posádkou dalších tří přátel. Ta je ovšem vylíčena jen v krátkosti, a to jako toxické prostředí, kde Maurice všechny šikanoval a nakonec ho až na Marylyn také všichni s děsem opustili. Ve zbytku knihy se trochu zmatečně, na přeskáčku, prostřednictvím vzpomínek a dopisů Maurice dozvídáme v maximální stručnosti, co se dělo od poslední plavby, především ale od smrti Marylyn v novém miléniu. Maurice byl bez ní doslova ztracen, neměl pro co žít, pro okolí byl nepříjemný a sám stále vyhrožoval sebevraždou. Svou o desítku let mladší manželku hodně přežil, ale nerad. Kniha vlastně šla od desíti k pěti, kde těch deset byla záchrana po ztroskotání Auralyn v Pacifiku v roce 1973. Pak se to nějak zlomilo, Maurice se vyvrbil jako nesnesitelný společník a zejména ke konci to bylo dost otřesné líčení jeho dožívání. Kupodivu ale pevný a láskyplný vztah Maurice a Marylyn neutrpěl žádný šrám, ona byla optimistka, pro něho nepostradatelná, povahami se doplňovali a vyhovovali si, což se projevilo zejména během těch dlouhých dní po ztroskotání, kdy byli sami zanedbatelní uprostřed obrovského Pacifiku, prakticky bez šance na záchranu. Tam se její povaha, nadějeplná, akční, praktická a pragmatická projevila k jejich dobru naplno. Maurice byl (vždy) problematický, puntičkář, nepříliš sociálně zdatný, zato tvrdohlavý, ve vleku (poté, co jako kapitán ztroskotáním selhal) a někdy hodně na obtíž, ale ani jeden by to sám rozhodně nedal. Jakkoli každého vždycky zajímá, jak to se ztroskotanci dopadlo, jak žili po záchraně dál, tady bych s to snad raději odpustila. Jenže autorka to i s ohledem na objem knihy (pacifické "dobrodružství" přes mnohé podklady biografických knih obou protagonistů zkrátila) na úkor nesouvislého a nepříjemného pokračování. Tolik žalu, smutku a zármutku, přemýšlení o mrtvé manželce a vlastní smrti, to bylo hodně bolavé. Jakkoli pár myšlenek bylo zajímavých, nakonec jsem vzdala snahu o jejich ocitování...