Marie a Magdalény

Příběh o ženách a pro ženy. O jejich osudech, bolestech, síle a slabosti. Sága přes celé století. Moravský venkov je mi tu blízký, kousek z toho znám. Marie, Magdalena, Liba i Eva jsou hrdinky všedních dní. A hrdě nesou svůj osud. A přežívají stejně jako dřevěná krabička s vyšíváním, která jde v knize s nimi....

Velmi dobře popsané osudy a charaktery tří generací žen, včetně jejich chyb i dobrých vlastností. Kniha se mi velmi dobře četla, prostředí i doba byla podle mého názoru realisticky zachycená.

Rodinné ságy mívám ráda. Navíc autorka má jako výtvarnice zajímavé obrazné vidění světa, ale tady se pokusila propojit trochu moc témat dohromady a úplně se to nepovedlo - místy je to křečovité a také někdy nelogické. Jde o historii nemanželských dcer ve venkovském prostředí, doplněnou tématem nedostatku komunikace v rámci rodiny, což by, myslím, samo o sobě stačilo a poskytlo zajímavý námět, ale autorka se to ještě rozhodla propojit s hlavními dějinnými událostmi v Československu dvacátého století, a to už je trochu moc. Ještě u Magdalény to celkem funguje, ale v případě Libuše už situace nedávala žádný smysl. Navíc to celkově tak nějak působí, jako by hrdinky žily zcela odtržené od vnějšího světa, takže vůbec netuší, co se kolem děje. Jistě, jedná se o zapadlou vesnici, ale některé pracují nebo chodí do školy do města a je to už i doba běžně dostupného rozhlasu, takže míra nevědomosti postav mi přijde přehnaná. Každodennost je podaná skvěle, ale ty zvraty jsou takové moc na sílu.