Někdo musí být první. A někdy i to je nepříjemné. Tak jo. --- V každé povídce, i dohromady, bylo něco zajímavého. Ale zároveň tomu moc chybělo - proškrtat, prodloužit, napsat znovu, znovu proškrtat, znovu prodloužit a znovu napsat. Oproti různým "vzpomínkám", kde se nic zlepšit nedá, a mají jen tu výpovědní hodnotu, autor má velikou fantazii. Zároveň neví, zda chce psát sci-fi, fantasy nebo detektivku. Snad s výjimkou Cesty mezi meči jsem měl vždy chuť knihu zavřít a odložit. Mnoho tomu chybělo, děj se vlekl, ALE - ty nápady: NANO lidí (jako Kobercové od Pratchetta, ale jinak), Já Chumrachtipán mi zase připomněl Kučerova Gilgameše (ale zase jinak), prostě v těch povídkách nositelný nápad je Jenže k tomu, aby byl sdělen, nestačí knihu napsat a vydat. Škoda, že o autorovi nevím více, zda jde o prvotinu mladého autora, který se vypíše, shrnující dílo pábitele, který naživo dokáže daleko více, těžce sestavené povídky malého českého úředníčka, ... Nevím.